Triptych o snech

Pubertální pupínek splínu může být roztomilý jako rokoková umělá piha na napudrované tváři šlechtické koketky.

Alenakar - to je fakt. Já jsem veselá povaha s občasným pubertálním pupínkem splínu :)

Nikdy to není tak špatné s někým, kdo se dokáže bavit s lidmi, byť třeba i jen po síti. Skutečný bolestín na Písmáku se soustřeďuje pouze na sebe, zveřejňuje srdceryvné básně a na kritiky neodpovídá.

Alenakar - to je dobře, že ti tak nepřipadám :)

Philogyny - rozumím... Mám spodobnou diagnózu. 

Tahle se mne dotkla. Jako malá holka se odrazila a dělala kroky ve vzduchu. Zdávalo se mi, že se odrážím od trav. Někdy se mi prolíná skutečnost se sny. Od mala bývala samotář. Někdy je to diagnóza. :) Jsem ráda, že nejsem sama, někdy...

Moc pěkná pocitovka... Ty mi ale nepřipadáš jako někdo, kdo by se opakovaně musel zvedat ze dna. Ti, kteří se ze dna zvedají, o tom většinou básně nepíší.  Tip.

Motiv! Né doopravdické nádobí :))) Pouze ta představa! Na skutečné mám myčku nebo děti... :)

nechceš  - alespoň občas -  zaskočit u nás?????

black - já jsem zjistila, že nádobí ve dřezu je v poslední době můj oblíbený písňový i básnický motiv :)

Líbí se mi pocity zasazené do všedních činností.....*/**********************

Je taková doba divných snů ..

i divných skutečností

Tak to je, někdy letíš, jindy padáš. A taky to někdy dost bolí.

Ahoj Theo, zatím ne, ale už se na to chystám, jen si musím nakoupit plátna

Safián - díky moc za návštěvu a ta tvůj pohled na věc! U mne je vždycky co zahušťovat, reukovat. Určitě nad tím budu přemýšlet.

Jituš klidně napiš :))) Zas by to bylo úplně jiné! Tvůj poetický jazyk je vybroušený úplně jinak, než ten můj :) 

Emo děkuju, že jsi ke mně nakoukla a jsem ráda, že tě baví stejné věci - sny a prášek na praní :))) A mám se dobře! Doufám že i ty! Vznikla u tebe nějaká nová malba v poslední době? 

Radovane - já ve snech létám jenom tak, ani nemusím máchat rukama! Takhle báseň není o mně, ale pssst! Nikde to neříkej :)

První dvě by snesly mírné zahuštění, třeba škrtnutím zbytečného. Všechny dobře reprezentují tvůj styl.

Doufám, že se mi tato báseň nezdá. Kdyby ano, mohla bych ji pak začít psát...:) 

Ahoj Theo, tahle se ti fakt povedla, řeším dost podobný věci, spánek a prášek na praní.  Ta kombinace snů jako něčeho tajemnýho a něčeho tak každodenního jako prádla je dokonalá. Jak se máš?

Když mám lítací sny, plavu ve vzduchu. Prsa. k dílu - už bych nevymysle nic víc, než ti výše

Já ve snech nelétám, ale teď za tebou letím s uznalým zamručením. (nebo chceš-li raději – pochvalným kočkodaním zavřeštěním)

Dobré – A prožívané určitě podobně mnohými – s jistým poznatkem, že dno je alespoň pevné místo, od kterého se dá konečně odrazit a stoupat... (Létání mi ve snu přijde někdy krásně snadné a učím ho lidi okolo)

Markel - jsem ráda tvým "cup of thea" :)

můj šálek, mám také lítací sny, ale už ne tak vysoko, jako dřív *

Goro - jsem ráda, že zaujalo :)

Zaujalo, Theo, hlavně poslední část triptychu.

Zuzi možná to bude podobnou esencí a možná taky tím krajem, ve kterém obě žijeme :)

Muamarku díky. Pěkně jsi to shrnul :) 

Theo, zrovna dnes se mi zdál lítací sen... chodila jsem nějakým městem, starobylým, hodně a prostě najednou cesta končila a já se prostě vznesla, protože nebylo kam jít... do toho čtu tohle... no, náhody neexistují... cosi je v Tobě - co cítím z té energické bytosti, kterou jsi v přítomnosti, cosi uvnitř, tolik podobné bolestem, které důvěrně znám

V té básni je zpověď člověka, který trpí a bojuje s tím. Je tam i naděje. A líbí se mi prostředky, jakých zde bylo využito k navození nevšedních obrazů všedního dne a života...