Někdy jsem

Někdy jsem Jana Eyerová

jsem kvakersky šedivá

jsem čestná, nudná, panenská

však i mě někdy zaplavuje

mocná přílivová vlna

a pod keř lískový

náhle přicházejí skřítkové

se mnou kouzlit a čarovat

a na černém hřebci zas a znova

přijíždívá ke mně láska

Někdy jsem intelektuálka bledá

v jedné ruce skleničku s whisky

v druhé špičku s cigárem

v černých šatech, ležérně o krb opřená

když diskutuji o reformách

bývám povznesená, však někdy

se i mi zúží náhle dech, ztrácím

slova, jen se plaše zajíkám.

Jsem divoká Heathcliffova Kateřina

po blatech se rozevlátě proháním

vřesem voním a divoce spílám

vší křehké slabosti , náruč mám

plnou plamínků, celá jsem ohnivá

však někdy i já potichnu celá

schoulím se na kámen, bezvládná

slaboučká hadrová panenka.

Jsem ta holka odvedle, trochu příliš oblá

co si vlepuje recepty na jídla levná

trochu se zajíkám, trochu se červenám

před zrcadlem maskuji čerstvého uhra

však někdy i já jsem skřítkovská Jana,

ohnivá Kateřina a intelektuálka bledá

a po cestách pluje karavana holubic

klopýtavá. Vždyť už na obzoru oáza

čeká a v tvých paží poznám to jiné slunce

řevnivé, žárlivé i bez soka, a tma zahoří

až k novému vzedmutí v mých tepnách.