Vznik

To je zvláštní. Tahle báseň mi připomněla jednoho karlovarského básníka, kterého znám osobně, ale tady na Písmakovi jeho díla nenajdete, ale kdo je na toho básníka zvědavý, může se jít podívat na jeho stránku, má tam jednu svou sbírku básní. Adresu máte tady http://home.tiscali.cz/ca169735

a budis svetlo..a byl den prvni...no jo z cernot a z niceho nic...a kde jsi bloudil ty..?.-)) je to zajimave...:-))))t*

Albi: Ano, to je jedna z teorií. Ono je však ale docela dobře možné, že ani teorie velkého třesku není konečná, poslední a nejsprávnější... Jenom momentálně asi zrovna neexistuje "lepší" model. Podobné "(nad)časové" otázky mají často možná spíše filozofický základ, než přísně fyzikální. Jednoduše se dá zjistit, co se stane, když do vařící vody ponoříme vajíčko, druhé, třetí padesáté... S vesmírem je ovšem ta ukrutná potíž, že nosíme v kapse vždy maximálně jeden a ten se navíc netočí podle nás, ale my podle něj. :o)) O směru toku času se, myslím, nemáme asi možnost se přesvědčit, pokud nebudeme vně soustavy... musíme jen doufat..., snad převládá ten dopředný... :o))

Albi: Že je něco nulté, ještě neznamená, že to jde do mínusu. Navíc ona věta "...před vznikem "nebe" čili vesmíru (či počáteční singularitou..." je špatně sestavena z hlediska logiky. Ona totiž je on zmíněná singularita počátkem prostoru a času a tudíž mluvit o tom co bylo před počátkem času je, s prominutím, blbost, neboť bychom používali "náš čas" za svými hranicemi, kde prostě žádné "před", "po" nebo "teď" neexistuje... Je to podobné jako bych se třeba zeptal: "Jak silný je vodní proud za hranicí řeky - tedy na souši ?" Jen upozorním, že není nulový jak by se mohlo zdát. Vodní proud je definován jen ve vodě (nulový by mohl být v rybníce) na souši je prostě "nedefinován" :o)))

Toxmane, o astronomii něco vím. Takové rozpory vznikají ze snahy popsat strohé výsledky hodně odtažité matematiky slovy bez jejího použití. Prostě "pro lidi" se musí popularizovat, a to se neobejde bez zjednodušení, jako "uvnitř černé díry se měří čas v metrech a vzdálenost v sekundách" nebo "krátce po singularitě měl vesmír 7 rozměrů geometrických a 3 časové, jenže v inflační fázi se nadsvětelnou rychlostí nafoukly 3 geometrické a 1 časový a ostatní zakrněly". Nad otázkou "co bylo před velkým třeskem", či spíš "co vedlo ke vzniku počáteční singularity" se fyzikové a kosmologové vážně zamýšlejí. Ono to souvisí také s problémem "šipky času": proč čas běží od minulosti k přítomnosti - a musí to tak být?

vidíte, jsem i tam, kde mě nečekáte, pozor na mě, jsem jako mor ;op :o)**

Je to zvláštní a takové decentně pochopitelnonepochopitelné....

Den nultý ->> nultík ->> Nuitík - a jsme na Písmáku :-)))

to mi připomíná, jak jsem si jednou skřípl kulky do zipu... ;o)))

a vážně: míň ty představy programuj... nebo stejně, ale přidej ještě jinde... to není pouze matematika slov, strukturální vhled (i když taky)... trocha šílenství... a vím, že v Tobě je... tak se neboj běhu svých běsů

Miroslawek: díky za žlutou kritiku, šílenství ve mně není trocha ale spíše víc... dávám ho např. do blbůstek (naposledy tuším rýmovaná šílenost)

no to já vím... právě proto jsem napsal, co jsem napsal... je třeba ho nasměrovat a uvolnit právě do vážných věcí

kousek vypíchlej Standou je opravdu výbornej

už bylo vyřčeno nade mnou... takže jen **** :)

ano :-)

zaujimave***

*** Den nultý....nula má své místo v paměti; navíc číselná řada jí začíná 0000

áno, zaujímavé t

Ten den nultý je skvělý nápad. "Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi", takže nultý den je to, co bylo ještě před vznikem "nebe" čili vesmíru (či počáteční singularitou, jak se dnes říká). *

************