Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMechanika povědomosti
Výběr: Lyryk
16. 07. 2003
21
0
3563
Autor
egil
7:32
Ráno...
cosi mě ještě vsakuje
do včerejší hlíny
odkud právě odrůstají
kmínky mých nohou
když civilizace myšlenek z večera
překryl tichý
oceán
a mé tělo je utopií
i popelem
z něhož jak mýtus od úst k ústům
vstávám -
zprvu prázdný
postupně pak napouštěný
pohráváním náhod
8:16
Z lýka žilek marionet
z bílých lan
mě ocelová ruka splétá
a vleče
tak přímo a neomylně
že se chvíle zaskočená povědomou
tváří
o mou tvář tříští
do gest
děkuji...
s tou náhodností máš samozřejmě pravdu - jde jen o to, odkud se člověk dívá a co si chce "odnášet"...
už dlouho jsem něco tak zdařilého nečetla v touze najít hloubku, i když s tou náhodou to nemusí být tak jednoznačné
Swedish_Nigg
14. 11. 2003
Nevím proč, ale nějak tomu nevěřím. Asi to bude to téma. Ve mně nezní ta přízvukem.
sběrač_listí
16. 07. 2003
.. první sloka je lepší než druhá .. ta jest už trošiku uchvátaná ve zpracování ... ocelová ruka .. tváří/o mou tvář .. *!