Velmi krátká sci-fi

a do toho ještě VŘSR, která ke všemu bude až v listopadu.

:)))

No, na to jak je krátká, obsahuje douhou časovou událost, musím uznat, že je to velice zajímavé

:)

pěkný...

Takže ti zmetci nám zrušili čtvrtky, jediny dny kdy mame do pul dvanacty?!!!!! A navic kvuli nim nemuzem jet do Brna na Gaudeamus. Ale my se vzbourime!! A zacne valka!!! (zacatek velmi DLOUHE a velmi KRVAVE scifi)

Velmi zajímavé a docela vtipné, tipuji

Nevím, ale stručnost tomuto útvaru neprospěla. Zato mi připomněla dílko jednoho mého spřáteleného básníka, který zde nepublikuje, ale nebude se zlobit, když Ti to sem dám k přečtení. Lubor Vyskoč - Bernie jde do práce ***************************************** Když Sněženka odjela, přišla magnetická bouře a Bernieho tlačila hlava. Asi hodinu tomu odolával, říkal si: "Je pravděpodobně čtvrtek, proč bych to nezkusil?". Ale byl unavený z práce, dnes zaléval rajčata jako v každý pracovní den. Rozhodl se, že dnes už tu nic neztratil. Rychle se navečeřel, vzal si tři prášky na spaní, zachumlal se do deček a v šest usnul. Ráno se probudil celkem svěží. Podíval se ven, už svítalo. Bylo půl osmé, tak akorát. Trochu pospíchal, aby stihl autobus. Těšil se, že je pátek, poslední den práce. Jeho únava byla tak veliká, že by stěží vydržel pracovat i ve Hrátek, mýtický to šestý pracovní den týdne. Naštěstí takový den zatím neexistoval. Převlékl se z pyžama do montérek. Kocour se na něj vyjeveně díval. To Bernieho zarazilo, ale ne tolik, aby v oblékání nepokračoval. Udělal si pořádnou snídani a začal jíst. Přitom sledoval, jak venku stále svítá. To ho uklidňovalo. "Ty jdeš do práce?" ptali se ho rodiče. "Samozřejmě," odpověděl Bernie. "A co zítra?" "Zítra nejdu, je přece sobota!" vysvětloval. "Není, zítra je pátek," odpověděli rodiče. "To není možné," říkal si Bernie. Pokradmu se podíval na své vodotěsné digitální hodinky; ukazovaly: "TH" - Čtvrtek. To byl pro Bernieho šok. Bude muset pracovat nejen dnes, ale i zítra! Mýtický Hrátek je najednou tady! Co dělat? Bernie se teď cítil ještě daleko vyčerpaněji. A venku stále svítalo. "Nějak podivně..." napadlo Bernieho. Ale nevěnoval tomu pozornost. Dojedl snídani, umyl nádobí a zapálil si ranní cigaretu. Když se přitom zadíval na nebe, uviděl vycházet první večerní hvězdy. Pomalu, soustředěně si sundal montérky, oblékl se do pyžama, kývl na kocourův souhlasný pohled a zakutal se zase do svých tří deček. Když se ráno probudil, mnohem unavenější, než včera večer, kdy se chystal jít do práce, všechno zopakoval, jen snídaně už nebyla tak vydatná. Cestou do práce pak míjel amplión, ve kterém hráli: "Zůstaň tu s námi, na věčné časy..." "A co vyšší světy?" pomyslel si Bernie.

Kdyz poradne maknes, jednou tu nejkratsi napises... *

Myslis neco jako Poctivec v parlamentu?

To uz by nebylo scifi, ale spis drama...

Já mám moc rád krátký sci-fi. A na druhou stranu moc dlouhý sci-fi nemám zrovna v lásce (pokud to není od mého oblíbeného Asimova) Za stručnost-TIP

:))

Tipipit

...asi přestupnej rok

:o)

to by se mi taky líbilo... :)

Až na to, že jsi zapomněl na čtvrtek 22,5. října 2003, v tom nic nevidim.

Já jsem měl vždycky rád tu, kterou zmiňuješ v úvodu: "Poslední člověk na Zemi seděl sám v místnosti. V tom někdo zaklepal na dvěre." ... ta tvá mi připomíná Pohlovu povídku "Tunel pod světem". Jenže ta byla na 20 stránkách ... :)) Už jako fanda sci-fi a proto, že jsi oživil mé daleko zasunuté vzpomínky. ***

:-)

Ja mam najradsej tu "Telepaticku": "Ved viete na co myslim"

No, vzpomněl jsem si na Cimrmanův chemický vtip H2SO5...

no presne ten cimrman :)) uzasne scifi, som fakticky ohromeny...