Tak nám tu bylo dobře

Přicházím k vám s dobrou zvěstí. Tedy slyšte, prastarý příběh o vyhnání z ráje ožil. Jedna z místních žen mu vdechla život těmito slovy: Zatím jsme si tu užívali přátelství, legraci a pohodu. Konečně by nás, krysí hejno, postavili "do latě" tak, že sij eště rádi sami sobě nafackujeme.

09. 01. 2017
3
8
449
Miniatury prozaické

Hora: Vše je naprosto pravdivé!

Byv požádána, promluvila Hora o řeči. V tetelivém rozmaru podala cosi jako návod ke čtení či snad úvod do svého veledíla. Ale nebyl to než vaječný návod či snad úvod, vždyť posuďte sami:
Hora píše jeden ze svých tragických příběhů, jimiž si dláždí cestu k sentimentálním srdcím svých donátorů. Ti se okamžitě rozpouštějí jako panáci u madam Tussaud a odkládají lichotky a tipy, skládají k nohám své mistryně vše, co mají.

07. 01. 2017
1
6
672
Miniatury prozaické

Nerušte její sny

Ne, nevstávejte, zůstaňte sedět na svých teplých seslích, a slyšte další z mých řečí:
Když jsem před časem mezi vás vstupoval, nepochyboval jsem, že bude učiněno mnoho pokusů zastavit mě. A tak se také stalo. Ze stáda postupně vyráželi k útoku rohatí jedinci a za strašlivého ryku dotírali. V tom útrpném zvuku rozeznával jsem dobře známá slova, jež vykovali řemeslníci vulgarity, aby si je lid bral k ruce.

07. 01. 2017
1
1
363
Miniatury prozaické

Zasej tip, sklidíš zahradu

Jak úlisně by k vám člověk musel mluvit, abyste nastavili uši. Kolik falešného zlata by vám musel snést, abyste se zastavili. Kolik pláství medu by ho stála péče o vaše ústa, abyste v sobě našli trochu vůle. Já k vám ovšem přicházím bez všech těch hanebných nástrojů, berliček pro slabé, neboť stále ještě doufám, že ve vás přebývá rozum.

06. 01. 2017
1
3
988
Miniatury prozaické

Golem jménem Hora

Uštědřete jí tipy. Nešetřte ji. Nacpěte jí je do chřtánu. Roztavte je jako indiáni tavili zlato a pak je se slovy: „Najezte se zlata, vy nenasytní křesťané“ lili do hrdel španělským kolonistům.

06. 01. 2017
1
5
667
Miniatury prozaické

Jeden z vás plil

Obrací se na mě jeden z vás. Rádi byste věděli s čím. V den, kdy již utichá tlukost strojů a mírní se žár myslí, přichází ten podivuhodný člověk s jiskrou vášně. Tak rád by vznítil oheň, viděl plameny a zkázu.

06. 01. 2017
1
1
327
Miniatury prozaické

Hora a její kamarádi

Zastavte se chvíli, sesedněte z koňů kulhajících prériemi vašich světů a slyšte řeč o dobré paní Hoře a jejích kamarádech:
Žila byla paní Hora. Byla to dobrá paní, neboť se řídila staročeskou moudrostí, že ve věčném přitakání nejdále dojdeš. A skutečně – došla. Až na samý vrchol slávy jednoho malého místa na zemi, koutu všech koutů, jemuž se od nepaměti říkalo Písmák.

04. 01. 2017
1
3
1618
Miniatury prozaické

Tisíc jmen

Obracím se na vás, neboť jsem poctěn. Píšete mi dopisy. A v těch dopisech mi propůjčujete vyznamenání, každý monarchou ve své drobné zemi. Jednomu jsem ubožák; jinému nenávistník; další mne zove bláznem; jiný mi dává jméno docela osobní.

02. 01. 2017
1
1
364
Miniatury prozaické

Štěstí pyšných zvířat

Vydal jsem se cestou širokých ulic, skla a umělého osvětlení. A pozoroval množství bludných postav, jak se potácely útrobami svého města, svého štěstí. Čemu se ti lidé vydávali. Slyšte o tom zprávu:
Skončily jim Vánoce.

01. 01. 2017
1
3
396
Miniatury prozaické

O udavačství

"Určitě nejsem jediný, kdo píše, aby ztratil tvář. … Morálka občanů nás nutí mít v pořádku doklady. Ať nám ale při psaní ponechá naše svobody. “ Tak pravil jeden moudrý muž.

01. 01. 2017
2
14
696
Miniatury prozaické

O strašlivosti mateřství

Doneslo se k mým uším, že je ve vašem světě mnoho ukrutnosti. A že ta ukrutnost nepřichází z orientálních pouští, ale přímo ze středu toho, čemu říkáte civilizace. A že ta ukrutnost nese jméno, jež je opěvováno, velebeno a dáváno za ctnost všech ctností. A že to jméno je mateřství.

30. 12. 2016
2
16
461
Miniatury prozaické

Mstitel žen

Připlazil se po břiše. Za ním stopa slin, před ním touha mstitele. Vzepřel se a plil. Plil z celého svého srdce, z celé té měchuřiny jedu.

30. 12. 2016
1
16
567
Miniatury prozaické

Úchylná žena

Příliš velkorysosti jsem vám v minulých dnech věnoval. Zdaliž nebyly tyto dny nejšťastnějšími ve vašich životech. Každému, kdo si o to řekl, napsal jsem pár vět. Obestřít je hedvábím a uchovat na věčnou paměť, tak by se každý z vás, obdarovaných, měl k věci postavit.

30. 12. 2016
1
1
384
Miniatury prozaické

Řeč k nenasytným

Město sevřela noc, nevěsta v černém. Vydal jsem se na horu. Temnou pasáží snů, cestou zavlhlých schodů a ozubím hradeb. Když jsem byl konečně tam, kde lidé jen zaznamenávají výšku, zatímco draví ptáci žijí celým svým srdcem, pomyslel jsem na vás.

29. 12. 2016
3
8
361
Miniatury prozaické

Buďte připraveni k biči

Jsem fantóm, přízrak nad městem. Ohlašuji noc světa. Zrozen ve stejný den jako Nejvyšší, prohlašuji vaši cukrovou radost radostí nad mým zrozením. A nyní slyšte, promluvím k vám svou první řeč:
Zakládáte rodiny, smýkáni nepřekonatelným puzením.

28. 12. 2016
1
5
353
Miniatury prozaické

Rozprava o nenávisti

Pokračuji tam, kde jsem skončil. O tom, jak slovo umí šlehnout jako bič, sami dobře víte. Pravou morálkou, tou beze slov, se tady oháníte jako ohněm vítězství, vzápětí však kladete ocet slin do ran. Budu vás volat zvířecími jmény, která jste si ostatně namnoze sami dali.

28. 12. 2016
2
15
696
Miniatury prozaické
Nahoru