Vzpomínka
Slehlá tráva,
šero hvězd,
podzimní vzpomínka,
v zimě kamínka.
Moje víra n.1
Věřit se dá vlecos, vBoha, kostel,
okna, střechy, ubrus, postel…
Věřil jsem vlecos, pokaždé jinak i bláznivě,
někdy hluboce,
Opodstatněný
Již nějakou dobu přemýšlím,
zda jsem opodstatněný…
Jsem zatím živý.
Dýchající, chodicí, budící,
Akvarijní I.
Plave moucha v akváriu,
plave kraulem - znalecky.
Levá, pravá, první, druhá,
je to výkon plavecký.
Akvarijní II.
Plavou rybky v akváriu
v řadě jedna za druhou,
jen ta vzadu nestačí jim
odstrkuje se berlou.
Akvarijní III.
Kouká na mě v akváriu
jedna malá rybka,
stala se tu asi právě
někde malá chybka.
Akvarijní IV.
Poulí na mě jedna rybka
poulí na mě svoje očka,
poulí na mě čím dál víc
"projímadlem - rybkám vstříc. ".
Ranní tramvaj
Ruce, tváře, těla, ksichty,
pachy z úst, těl.
Ranní whisky.
Otisky pstů,
Vyberte si...
Melancholik. Sangvinik. Cholerik.
Vyberte si prosím,
když chcete…
Ale třeba je to jen tik…
Výmluva I.
Mám to domů jenom kousek,
avšak jsem se zdržel.
Přišláp jsem si jeden fousek,
mrška,
Servisní technik
Přišel k nám pán na kopírku,
je to technik, zdá se.
S šroubovákem nemá chvilku,
v nose s ním šťourá se.
Potkaní
Potkal potkan potkana,
že prý snědl skokana.
Protkal se mu střevama,
i s dlouhejma nohama.
Holubí III.
Letěl holub vzduchem,
prolétl mi uchem.
Ještě že né břuchem,
byl bych mimo duchem.
Tlustopes
Potkal jsem psa otylého,
byl to pěkný macek.
Vypadal na zavylého,
dostal jsem pár facek.
Vločkochyba
Padá z nebe vločka
a je celá chlupatá,
šlápla na ni nožka
neměla být hubatá.
Holubí IV.
Šlápl holub na kuří oko,
byla to fakt smůla.
To kuře to nepřežilo,
byla z toho můra.
Holubí V.
Procházel se holub parkem
načechral si pírka,
potkal se však tams vandalem
v těle zeje dírka.
Vychrochtaná
Cesta byla zavátá
vítr dělal fííí,
honěj se tu prasata
řičej k tomu kvííí.
Holubí II.
Šlapal holub cestou, sněhem,
nerad bych to zakřik.
Zaplál však hned celý hněvem,
uklouz a pad na břich.
Holubí I.
Viděl jsem kulhat holuba
- chudák
Šláp na něj pobuda
- mrzák
V akvárku I.
Vypouklými očky na mne kouká,v akváriu na podestě-malá rybka tak nafouklá,as závada na tělěse.
Bublinky vodou tiše víří,nebude to vzduchem-tělíčko se k hladině plíží,je už mimo duchem.
po dešti
Je tak krásně po dešti,
když se paří les.
Romantika to však není,
uhlíři maj ples.
Malá kačka
Malá kačka v blátě capká,
vůbec si mě nevšímá,
je to šibal tahle kačka
rozkošně se usmívá.
zase skáču přes kaluže
Už zase skáču přes kaluže
nic jiného mi nezbývá,
špatně jsem však odrazil se
už mi teče do klína.
kapka za kapkou
Kapka za kapkou,
ranka za rankou,
jsou to kroupy jako pěst,
lebku mou mi bortí fest.
Cesta do zážitků - (CHKO)
Tak jsem měl včera opět po nějaké době tu čest prožít úžasný den, tedy odpoledne, plné nádhrených a nevšedních zážitků, které se uchovají v paměti. :) Cesta za focením a vybíráním lokalit pro focení začla běžným odjezdem z práce odpoledne a přes vísky, které sice byly zajímavé a i hezké, ale nebylo to ono. Po průjezdu lesem do útrob vrchoviny jsem po sjezdu serpentýnami přijel k malé křižovatce, kde jsem chtěl původné dál pokračovat za vyhlédnutým cílem, ale odbočka - malá úzká asfaltka do údolí kolem chatové osady - mě zlákala a dle mapy to byla taky spojnice s mým plánovaným cílem. Tak proč ne.
Chce se mi...
Jsem nějak tak napůl příjemně ve mně, napůl smuténkovej. Nejraději bych asi fakt zas vypad, tentokrát ale nadýl, sedl do svýho auta, pustil si nějakou fajn muziku, otevřel střechu a jel, jel někam pryč, jel nádhernou krajinou, díval se kolem sebe, zastavil vždycky někde na pěkným rozhledu, zapálil a kochal se krajinou, pak si zajel někam na jídlo, abych pak zas jel dál a dál. Prostě nemyslet na nic, jen být fascinován krajinou, oblohou, dívat se na kopci do západu slunce s pomalou muzikou, dívat se jak se obloha přetváří přes měděnou barvu do temné s hvězdami, dívat se jak se horizont začíná utápět v tmavých barvách a obloha modrá a temní, hvězdy vystupují, jedna po druhé, až je jich najednou spousta nad hlavou, vnímat příjemný závan chladnějšího nočního vzduchu který přilétá z dálek, z těch obzorů a přináší sebou jejich vůni a pocity, nechat si ho zas ovívat kolem tváří a jen se dívat a dívat. Chce se mi ujet někam do cest, mezi stromy, do cizího prostředí, objevovat kopce, louky plné sytosti a vůní, objevovat potůčky s chladnou vodou, klidné hladiny vod ve kterých se odráží stromy, mraky, zapadající slunce, lehký vítr který potichu a pomalu čeří hladinu, šumění trav podél břehů v šeru zapadajícího slunce.
Stébla
Stébla trav pod tíhou rosy,
do ticha ohébají svá těla.
Jen ranní závan z kopců
rozechvívá snítky.
Soumrak
V tíži setmělé krajiny,
na pokraji stínů,
v té hloubce.
jsem je znovu uviděl.
Poznání
Chtěl jsem a hledal. a poznal jsem. Je to cesta.
Poznání a zapomnění.
Návrat do tmy
Tak jsem tu zas.
Nestačil jsem ti utéct,
má sestro.
Byl to krásný a šťastný okamžik,
Shledání...
Našla mě. Objevila se vedle mne,záhy a najednou.
Ne, nevolal jsem ji. Prostě tu najednou byla.
Tobě navzdory
Právě jsem se vrátil z cest,
prosolených jak moje včerejší brambory.
Ne, nesním o parném létě.
Jen o Tvém dechu,
Věnováno něze...
Ztratil jsem něhu.
Život mi ji oddělil od těla.
Bolestným a syrovým řezem.
Moje Bolest
Bolest mi vytéká ze srdce.
Vidím ji jak tiše stéká na dlažbu,
na zem,
aby se vsákla kamsi dolů,
Ve větru 2
Včerejšího dne
jsem byl zastižen krajinou.
Pocitem souznění
a její tichou nádherou.
Píseň práce
Refren:
Jsem rád, že je pondělí ránojdu do práce s radostíjsem vyspalý, jsem vyspalý. Jdu do práce s radostí.
Týden nese nové úkoly,hlava mě vůbec nebolí. Jak úsměvná je šéfova tvář,jak útulná je kancelář.
Květ
Dívám se na ten divný svět,
jen tak sedím
dívám se a čekám,
jen pátrám očima.
Protékám
Protékám ti mezi prsty.
Pomalu, ale jistě…
Dej pozor
ať neskončíš
Chtěl bych a měl
Nemám to co bych chtěl.
I když v různých chvílích,
jsem to
životem
Našel jsem vůni
Našel jsem vůni.
Zapomněla sis ji u mne.
Když jsem tě dýchal
na večerních stráních
Motýl a nevěrnice
Sedí motýl na mouše,
tvrdě na ni doráží,
do hlavy ji kouše,
žena mu s ní zanáší.
Zimní hrátka
Koukám ven zpoza žaluzií:
Jak venku tiše sníh přede
když padá z nebe
a zebe.
Ve stresu I.
Lebka praská ve švech,
mozek leze ven,
na srdci menší šelest,
ve stresu další den.
Život ve snění
Je to úděl snění. Sním si neustále. Ve snech a představách utápím šeď všedních dní. Sním si i během chvilek mezi ostatními, mezi tvářemi a životem.
Vlaštovky
Viděl jsem vlaštovek hejna,
usedali na dráty,
zbyla po nich jen lejna,
lepí se mi na paty.
Pod příkrovem sněhu
Pod příkrovem sněhu
Skrývají se vzpomínky.
Jsou plny letního dechu,
roztoužených objetí,
Nad barem...
Nad barem stoupá dým,
v něm splétají se představy.
Vidím v něm tvou hebkou tvář,
tvé krásné vlasy,
Nalezené
Nalezl jsem ztracené a přesto doufané,
jsou v tom pocity, slova a radost,
žel jen, že dřív jsem neměl tu sílu,
to mrazí mne na kost.
Viděl jsem je...
Viděl jsem je, svítěj do noci, do temný propadlý noci, kde hloubka je úměrou slova bezradnost. Viděl jsem je, za okny, za záclonami, siluety, kdy město mi šeptá do duše sklíčenost. Viděl jsem je, v mém životě, prošli mým srdcem, kde zůstala jen pošlapaná minulost. Viděl jsem je, moje myšlenky, ty co doufaj taky, kdy pro další říkaj: už dost.
Cesty života
Vždy se těším na to co má přijít. Miluji podzim, ale nyní je tu a bohužel není to ten pravý, vysněný, jak si ho pamatuji. Je jen upršený, mokrý, vlhký a studený. Proto se už těším na zimu.
Podzimní snění
Těším se na nadcházející podzim. Podzim a jaro jsou má nejoblíbenější roční období. Ne že bych neměl rád léto a zimu, ale tyto dvě období zkrátka nejvíce preferuji. Jak nastane vždy ta pravá podzimní atmosféra, tak mě ani sto párů koní neudrží doma.
Noční tkaní
Chtěl bych tě zas v noci potkat, celou noc si tebou protkat. Uplést ti zas krásný sen, dřív než přijde bílý den.
Komár
Sedí komár velmi tiše,
slyším jak jen sotva dýše.
Neměl sedět na mém břiše,
ted už padá dolů z plyše.
Moucha II
Sedla moucha na bidýlko,
spletla si to as malinko.
Vejce už však nesnese,
sezobla ji slepice.
Brouček
Spad mi brouček na malíček
ten mi záhy opuch,
zbyl po něm jen malý flíček
nejsem žádný zloduch.
Uzlíky
Vážu uzel k uzlíku, nějak mi to nejde,
není to však k podivu, pořád sebou hejbe.
Ani se jí nedivím, fakt to nemá ráda,
když žížalu uzluji, tak přes celá záda.
Vrabčák
Skákal vrabec po střeše,
uklouzl však po bleše.
Zlomil si tak nožičku,
spad dolů na držtičku.
Slimáci
Každého dne po práci,
chodí za mnou slimáci.
Čtem si spolu časopisy,
oni rádi cestopisy.
Touha
Skláním se před tebou, touho má, lásko má, i když se život někdy přetěžkým zdá. Bez tebe nejde žít a ani nechci, to mi věř, i když kvůli tobě hřeším a pravdu střídá lež. Však nic netrvá věčně, touha končí první, za ní láska, rozplývá se a pozvolna jde za ní. Pak jen jizva k jizvě přidá se a v bolesti se rodí, rodí se opět touha za láskou, tu která nepřebolí.
Moucha
Leze moucha po mé noze,
jemně šimrá potvůrka,
neodolal jsem té touze,
k zemi padá mrtvůlka.
Myška
Běží myška k Táboru,
drží čumák nahoru.
Běží běží v trávě,
v tom ji spatří káně.
Panenky
Šli panenky silnicí, potkali je cyklisti. Bylo horko jako prase, a ty holky jsou v tom zase.
Úchyl
Zoofilního nekrofila nejvíce dojímá, když v sámošce u mražáku, zmrzlá kuřata objímá.
Chladné ráno
Chladné ráno Šel jsem studenou ulicí kde tmu střídalo šero. Bylo mi zima, ale ani ne tak po těle jako v duši. V příšeří jsem zahlédl něco mihnout se ve větvích stromu. Byla to veverka, ale byla trochu zvláštní.
Znovuprobuzení
Povaluju se v tom snu,
v té mase děsu,jiných hrůz a nepochopení.
Propadám se a nejde se zachytit,
a nějak nepřichází znovuprobuzení.
Smutním
Smutním
a moje duše líná,
miluji tě pořád stejně
ale ty jsi jiná.
V hlubině
Jsem v hlubinách oceánu, v té výlevce světa. Je tam uzavřená moje duše. A kolem je jen temnota. Ale moje tělo chodí dál, tam nahoře, po světě, po té špinavé slupce, po které to tak klouže.
Žiju a trpím
Žiju a trpím,
kolem sebe
a v sobě.
Žiju jenom jednou.
Zadeček
Miluji tvůj zadeček když si sedá a hledá, můj klín po kterém tak krásně vzdychá. Tak hebce.
Věnování
Věnováno tvým vlasům hebkým jako dech, tvým rtům ze kterých zbyl jen vzdech. Věnováno tvému úsměvu krásnému jako sen, chtěl bych ho snit ještě snad jeden den. Naposled.
V žáru slunce
Bylo to v žáru odpoledního slunce, v tom okamžiku plném touhy, kdy jsem znovu potkal něhu.
Už nebudu
V horkém letním odpoledni, v pozdním zimním večeru, kdy jsem potkával tváře, tváře které mi nic neříkají, . se mi něco sevřelo . uvnitř těla. Věděl jsem že nebudu, že nebudu chtít dál vidět ty tváře, že už nechci vidět ty prázdné pohledy, .
Krajina
M: Vnímám krásu krajiny jako krásu tebe, když se ti podívám do očí, vidím nebe. _ Krajina se mění za oknem, krajina se vždy mění za oknem, když jedu za Tebou. Krajina se mění díky básníkovým veršům, krajina se mění díky malířovým tahům krajina se mění díky mým pocitům. Když spěchám za tebou je v ní Tvůj pohled, netuším však že naposled.
K ránu
Den mne zasáhl k ránu.
Někdo promluvil,
Někdo řekl do ticha:
"Neboj, budu tu opět s tebou. "
Krátké lásky
Je další prázdné ráno, prázdné jako průchod v tunelu. V tunelu života, plného šedi prázdných dnů. Jen v duši je cosi jako pohyb. Je to vír.