to Cirilla Fiona Elen Riannon
Struny loutny prsty hladí
… útes…
tichý nápěv
pohled hadí
Variace na nositele ceny za literaturu
Toulám se
a tak nějak
napadá mě,
že
Deith aep Dearmen
"Napadá mě jiná záhada
a proto mě nohy zebou,
že nevím
jaké být je sám sebou. "
Nežně chladivá
Jsi vločka večerní
co sedla mi do dlaně
rozpouští tmu, které se bojím
Tak skapkou na kůži
VODA
Jsi krůpěj vstudánce
křišťálem pokrytá
jsi rosou vkapradí
co Sluncem prosvítá
:: Soul of my love ::
Procházím se
mezi stébly
sama proti sobě
bojuji
Kapka vody
Sledoval jsi někdy kapku vody. Kapku vody, když dopadne na okno a tiše stéká po skle. Na co všechno můžeš myslet, když pozoruješ její cestu do neznáma.
Víš, proč přistála právě na Tvém okně.
Zamyšlení nad významem knih
Pane, jsi mi otevřená kniha skrz níž mne učíš mezi řádky číst v té knize dávná moudrost dřímá já často u ní zkoušel verše příst V těch starých listech vůně dřeva a v kůži stopy prstů tisících v matném světle - svíce dohořela - z ní vosk mi kane po spáncích Ty slzy, Pane, ty kdysi štěstím byly než samotu´s jim chutnat dal než v písmu starém pochopily že žít se dá i bez knih dál
Vpodvečer
Až usne Tvůj pohled
na květech jasmínu
až paprsek Slunce
chytne se Tvých vlasů
Déšť
Tak chvíli nic
jen tiché větru rekviem
a pak zas kapky smáčí suchou zem
tak, jak se vmé duši střídá
Tak tiše buší kapky do střechy
Co bylo … . Coby .
Matné všechno
a čas bez hranic
hlučná samota
NÁVRATY
Po zářezech do dřeva
vnímá těch pár myšlenek
prostupujících opar dýmu
duše něžně pozřela
Má to vůbec smysl? Myslím, že jo.
Zasvítí
vpoledním Slunci
stopami vsrdci
vzpomínky
Thomas today
Co tam mám dát.
Sakra CO TAM MÁM DÁT .
Houmlesáci. cz
Thomas Šoltys 03/05/2004 v poledne
Jana today
"Pane profesore, umíte přechodníky. "
"Ne, ne. "
"A co potřebuješ. Já Ti to přechodim.
Stýská
Tak krůpěj padá do klína
křišťálem zaklíná
vrásky moje
jako Slunce usíná
Strach
Voranžovém oparu
ospalého rána
stočila se do klubíčka
a usnula sama
Cesta za sluncem
Cítil jsem to tiché chvění pod sebou … občas klidné buch buch … závodilo smým srdcem … pár pohledů přes sklo … kde všechno tak nepochopitelně rychle ubíhalo … a pocity zakopávaly o vzpomínky mi před očima … Kruci. Kdo se má vtomhle na něco soustředit . … Tak jsem se mezi poletujícímu obaly od kokosových sušenek vydal na další cestu za sluncem …
Dvojí a přesto jediná
Zavřela okno.
I když jarní
přesto studený foukal vítr.
Naklonila hlavu.
Lásku už nikdy nikdo nenajde
Tiše,opilá
vkapkách
a možná i jimi
tak trochu -
Ztratil se ... cit?
Vprachu
se smutnýma očima
klečel
a tak hluboce se díval
Vědomí
Zavoněls.
Vystoupals mi po tvářích
a do očí vehnal slzy,
ztratila jsem
Vílí ...
Zjitřního ticha
slyším jak vzlyká
malá víla po lásce
stesk její duše
SLUNCE ::
K ránu stříbří
květy mandloní
ruce své nakloní
a pozvou dál.
Na sklonku léta 2001
Vůně jablek
tmavé dřevo
pára z čaje
v ty okamžiky nedoufaje.
APP
Ale ven . A ven .
To snad neni pravda .
Vona má lízátko a eště slintá do klávesnice .
Ramirezovi ...
Odešla mi poslední vzpomínka na Tebe.
Zavřela oči, stočila se do klubíčka
a spadla zní poslední kapka krve.
Provázels mne ve snech.
Pořád něco končí
Vmušlích usnul další krátký příběh
jak záchvěv mořských řas
jak chvějící se hříbě
co chvilku nepostojí
Jednou bude všechno pryč
Hoříš.
Vzplály Ti ruce
a mě se nechce …
Bolíš.
Darmoděj II.
Přišel splín
host mi nezvaný
sednul do peřin,
poškrábal na dlani
Moje
Motto, jenž ani není mottem.
Dbej o své myšlenky, protože se znich stanou slova.
Dbej o svá slova protože se znich stanou činy.
Dbej o své činy, protože se znich stanou zvyky.
Let me be
Nech mých malých neřestí
nic dobrého nevěstí
Nebýt Tvých malých neřestí, šlapal bych si po štěstí
Toužím po chvilce Tebe
Po krůčku mizíš vpředstavách mi
však pod kůži vryl ses sdosti
tak jako touha ze stěnami
kterou ven temno prostí
Před spaním
Zahřej mi, pelíšku
zahřej mou duši
ať láska neslyší,
jak srdce buší
Přátelé
Jak zpívá cukr
když sype se do čaje.
a jak potom chutnákdyž včaji se roztaje.
Pryč a přeci tak blízko
Je mi mrtvo
je mi ticho
unikám
ze sta hrobů
Kdo jsme ?
Člověčí podstata
je opravdu zvláštní
někdo ryje do dřeva
jiný pláče vbásni
Zamčená
Pronikám do ticha
démonem touhy
okamžik pouhý
do tmy mě zamyká
Vyryto
Nechci slyšet jeho hlas
dřív krásný připadal mi
nechci číst její slova
dřív skrze ně
Na rozhraní neúplnosti
Ve světě marnosti honí se za světlem každý dle libosti v tom boji sveřepém touhy své dohání
Podzim mě napad ...
Podívej se do mraků
vítr žene do spirál
chmýří zbodláků
Chmýří bodláku
Secesní variace
Teskné múze do klína
já hlavu skloním
dříve, nežli slzy zroním
a než přijde má hodina
TO
Je jen to ono mezi námi
a kolem toho není nic
to ono, jehož podstata je neměnná
co může mít svůj rub i líc
Když bolí
Jediný pohled
pár opilých tónů
jediný pohled
počíná Tě plnit
Praho moje
Ó Praho má
stisíci věžemi
můžeš Ty povědět
jak ve chvilce té je mi
Už zase ...
Nesnáším deprese
sou jako recese
co vrhaj´mě do jámy
rozdíraj vo trámy
Usínám na jehlách
Usínám na lůžku zjehel,
svět před očima stmívá se mi
A sůl vpíjí se mi do ran.
Mění krev vkrystaly -
to 666
Šeptala jsi, že bys pro mě udělala všechno na světě
při prvním polibku na cestě znějakýděsný párty
možná jsi byla zhulená
nevim
Z lásky k veršům
Pověz, čaroději, je to hřích.
zamilovat se vbeznaději
do veršů Tvých.
Milování
Jaké je to milovat se
poprvé.
Jaké je to milovat se
posté.
Čekání
Čekám na Tebe
a zrníčka písku utíkají
vpramíncích vody,
kterou na zem seslal
Kamením
Hrad zpísku
postavila jsem
a doufám, že se nerozpustí
vdešti podzimním
Anděl
Anděl spadl z nebe na zem
mrtvý jest
možná padl, Bohem zrazen,
možná vílám na počest .
Cestou do školy
Fialkové oči
pomněnkový ráj
svět kolem se točí
poslouchej .
Tomu, který čaruje ...
Do vzletných snů mých o naději
křišťálem verše čarodějí
vpoupěti, vkráse orchidejí
tiší mou bolest, přináší něhu.
Něžný šerosvit
Něžný dotek šerosvitu
jenž uvadá za úsvitu
- dotkl se mé kůže,
tak lehce, jak jen něha může