Písmák Samota
SAMOTAjak drátnapnutýSAMOTAco říká si taka ty nemůžeš mě hřátSAMOTAkdyž se zdravímje to nahnutý
SAMOTAjak drátnapnutýSAMOTApřes plíce a přes tepnypřes srdce a krkSAMOTAjak vytržený holubíten sivý brk
SAMOTATya jáSAMOTAna lopatky skládanáa na nás šanci nemásamotaversus TY a JÁ.
I tak miluju
Milujurosu za úsvitutrávu zkosenoua na ní mravenceMilujurůži za rozkvětui když usychái v hlíně hozenoujá prostě milujukrásu tvou
Milujujak list padádo herbářůnebo jinamMilujukdyž noc je mladái když stárnea v ráno. s tebou. se probouzí
Milujulesk v očích tvýchi západ sluncekdyž s tebou jeMiluju když padá sníha dítě volnostz okna sleduje
A i když furt nadávámpřesto miluju.
Sám
Já narodil se sámbez peří a bez křídela kam nechtěl sembyl jsem dán
Já s tužkou si hrálneznal svatý grálneznal veršani poemu
Já živil se masema toužil po chlebumé nošeno byloco nechtěl jsem
Tehdy voda žílaminebo hrouda sněhovápřes nos do cestynáhle přišla mi
Smět
Smět svlékat těa ráno oblékatSmět s tebou býta ani nedutatSmět cítit teplo tvébýt nadosahSmět líbat těa nemít strachSmět se dotknoutnic nezměnitSmět milovata čas zastavit
Smět mít tě rád.
Šest dnů
Den prvnía dítě krůčekz ničeho vyrobíUdělá krok. žuch. a pláče
Den druhýa slza znovu stékákrůček a rychle druhý. po něm pád
Den třetíslza a štěstí trochakroků pára již nic nebolí
Den čtvrtýchůze namáháa přeco radostve tváři se projasní
Slova
Řekneš slovo já doplnímpodívám se do očí a něco zamumlámDnes budeme si hrátse slovy a s písmenyty povíš já odpovím
RÁDjá mám tě mocTYkterá ve slunci záříšJÁtu pro tebe na věky jsemPROČnechce se mi spátpři myšlence na tebepři dechu na který vzpomínámPOHLEDjenž touhy mé svádía do pokušení přivádíkdyž přiblížím se blížnež kdykoli jsem bylMYspolu můžem navždy býtTUŽKApo papíře kloužejak pomyslím na tvou tvářvzpomenu sijak seděl jsem vedle tebea mohl ti ruku držetklouže po papířekdykoli jen vzpomínka zavaneSLZAco ukápla ti právěta krůpěj maličkáco může být štěstí i smutek
Víšta slza maličkájenž z víčka se suneJe to slza štěstítak neplakejnenech si na zem padnoutať může jako ty a jáznovu vstát
Povídej dálslova nikdy nekončí
Až
Až půjde někdo tudya bude sbírat hřibymožná uvidímodlesk v očích jehomožnáa možná taky ne
Až půjde někdo tudya bude sbírat hřibymožná ucítímjeho teplý dechmožnáa možná taky ne
Až půjdu někdo tudya možná že vůbec ne.
Touha
Touhaa básník říká ouhaTouhaa vysloví ji obaTouhaa nemusí být věčnáTouhaa básník slova hledáTouhaa říct si nedáTouhaa jen po toběTouhaco spát mi nedámyšlenka co city hledáa vždy cíl si najde
Touhato slovo společnéTouhajak rozhodnutí konečnéTouhajak slovo tvojeco hledá srdce moje.
Nebe plné hvězd
Nebe plné hvězda krajina plná městmožná že dělímožná že poutá
Nebe plné hvězda mraky. velké mrakya já zažívám strachykdyž slyším o tobě zvěstže.
Nebe plné hvězda já ve tměna vlastní pěstnajdu Tě. protože.
První noc
První noc v peřínáchprvní noc v postelikošilku máš na soběa lákáš.
První noc s tebouv tajném obětíprvní noc kdy. noha s nohou potká se
První noc jen mezi námaa ráno polibekprvní noc jak dlouhý sena bez konce
První noc kdy směl jsem tědo dna ochutnatjak chutná krásajak chutnáš ty
Kdo jsi?
Kdo jsi. Bludička, Luna či Vílapotok, řeka nebo zázrak božího díla. Nejsi všední, nudná ani fádníJsi snad ze zámku. Paní hradní.
Ve tmě
Lampa na stoletma za oknemten večer nechci býti sámjak Eifelovka v Pařížijak střelec kterým šach ti dámjak polévka za mříží
Lampa a svíčka na stoletma za oknema já mám chuťněco říctmasku svlícta povídat. mám chuť a to se nedáne a nedá když tobě se zdá.
Tak polib mě . a nelíbej.
Jsme tací
Jsme hloupíkdyž tancujema lásku si slibujem
Jsme hloupíkdyž kouknem dopravaa máme dolevaJsme hloupíkdyž přijde oblevaa život je otravaJsme hloupíkdyž chceme víca druhý má houbyJsme hloupíkdyž řveme z plicjen pro svý touhyJsme hloupía stejně se radujem
Jsme hloupíkdyž tancujema chceme víc.
Znáš ten pocit
Znáš ten pocitkdyž světla zhasnoukdyž pocit prvníže zůstala jsi samakdyž bojíš se
Znáš ten pocitkdyž sníh padáa netajekdyž srdce se zastavíkdyž nebuší
Znáš ten pocitkdyž knížku otevřeša písmena chybíkdyž hudba hrajeale ty jsi daleko
Znáš ten pocitkdyž slza ukápnekdyž ve sněhu stopauž nezůstává
Pohled do očí
Pohled do očía zní tak závazněpodled do očíten výraz bez bázněpohled do očíco nebolípohled do očíjenž čekám před tebou
Pohled kam nikdo nesmípohled do tajemstvípohled co jiskry roztančí
ten krásný pohled do očí.
Od kdy
Pověz mi od kdy tood kdy, že hluchý zpíváže nemajetný darujea bezruký malujezázraky prý dějí setak pověz miod kdy to je a čím
Povez mi od kdy toa čímže číst tě smíma od kdy to a čímže tebe se naučímtak pověz mi proč
Proč mám tě ráds každým dnemčím dál vícproč po větách cit rostestále výšproč po písmenku jak hostéjde stále hloubž
Tak pověz mi kdy kde a. proč.
že chtěl bych
Co smím ti říctco zamlčet mám. že chtěl bych z očí čístže chci hlavu tvoji plístže chci nosit tě v náručía dělat vše co mozek poručí
Co smím ti říctco zamlčet mámže chtěl bych k vámprincezno.
Co z toho říctco povědět. Že chtěl bych.
Jedna jediná
Má jediná, Hvězda zářiváa může být i hezčí. A může být i blížné stovky let mi vzdálenáA může být i na dotekne však tak jak. Má jediná, hvězda zářivá
Má jediná, hvězda zářivátebe mrak mi nekrejetebe hlídá hvězda blízkátebe hlídá tebe chránítobě o mě vyprávítobě o vlasy pečuje a stará sea hladí. Má jediná, hvězda zářivá
Má jediná, hvězda zářiváproč hřeješ mě jen ty a žádná jiná.
Kresli a maluj
Kresli a malujkresli dům co stojíkresli dítě co hraje simaluj svět jak utíkámaluj krásu co unikámaluj vše a nic nevynechjen hýbej tužkou po papířejen stůj při mé vířea nakresli vše co tě napadneKresli a maluj
Jen co Tě napadneco budeš chtítco všechno když pujde můza kolemco chceš když vločka padneco přeješ si když letí kometaco všechno co jen chcešJen co Tě napadne
Když vesměs tráva rosteKdyž sníh se kutálíKdyž létá paprseka ty doma sedíštam daleko a nejblížtam kde chci tě obejmout
Jen co budeš chtít maluja kresli co tě napadneať můžu se podívatať vím.
Vysněná
Když vysnil jsem si slečnunetušil jsem že ji někdy potkámnemohl jsem vědět, že existujemyslel jsem že dokonalost neníže šik který kolem pochoduježe zašlape mé sny hluboko. hluboko do zeměaž tam kde voda pramenía že nikdy můj sen nevzklíčí
Možná byla jsi ty ta první slzamožná první paprsek, který dotkl sepůdy pod mýma nohamaprvní vánek, co vznesl sevysoko až někam k horáma přinesl víru v můj senje možné jen, že vzklíčila touhaže něžná laň zkypřila půdu nad mým snem
Tehdy a jen ten denkdy ty přišla jsistal se zázrak tenze snu tam někde hlubokotam někde, kde ani nevěřiltam odtud začal se klubat rychlostí světelnouaž na povrch a odtud ven
Vzklíčil a v tvé podoběStál tu přede mnou ten senten sen a také tya já vás již nepoznámjsi to ty či onJste dva nebo jsi jen tyStal se zázrak když přišla jsi.
Když...
Když pryč jsi a já nejsem sámKdyž mrzne a mě štěstí hřejeKdyž slunce zapadne a u mě se rozedníKdyž smůla je a mě se daříKdyž nic není a já dámKdyž nenávist splétá nitě a mě se přejeKdyž půlnoc je a mě se zdá poledníKdyž chladno je a krev se přeci vaříKdyž hlas není a zpívat dokážuKdyž voda není a ty žízeň uhasíšKdyž dálka mezi námi a ty blízko jsiKdyž bezvládí a já přikážuKdyž povinosti volají a ty nemusíšKdyž. . a možná právě proto.
Co chtěl sem
Co chtěl jsem to už mámco přál jsem sito bylo mi dánotak co trápí mě když přijde sen.
Chtěl jsem cenu a mám penízechtěl jsem radu a mám příkazChtěl jsem klid a jsem bez nouzeChtěl jsem vědět dostal jsem důkaz
Já všechno mámco řek sem si už mámtak co trápí mě k ránu.
Chtěl jsem lásku
Barvy
Svět není růžovejza zrcadlem s kravatousvět není poklidnejs holkou hambatou
Svět není zelenejv bezpečísvět není bezpečnejna tupým jehličí
A ani modrej nenílehkej jako tůněsvět co chvíli pěnía je bez chutě a vůně
Svět není černobílejDobrej a zlejsvět není prohnilejale ani všemocnej
Láska
Láskajak úmrtíco se dnem krásnýmkončí na poušti
Láskajak úmrtíco staré odnášía nové přinese
Láskajak úmrtíco oči svéz nikoho nespouští
Láskajak křídlo Pegaseco dobré i špatnéna hřbetu přinese
Perličko
Ležet a ani nedutatJupiter se shora díváa cikáda noční klid dnes neuznáváten strom olivou prý jea list její v herbáři prý jeLežet dlaní v dlaňa hvězdy až k ránus tebou sledovat
Ležet a o všem ti vyprávětco dole co nahoře jea mít v tobě zastánímít tě třeba v náručímoct oplatit ti polibeka víčka tvá sledovatjak ve tmě se ztrácejí
Ležet a cestu ti ukázatkudy dnes a kudy zítra kamkudy ven a kudy zase k námLežet ani nedýchatjen tepot srdcea hvězdy poslouchat
Ležet a tiše usínattak já chtěl bych s tebou spátperličko nejhezčí.
Perličko
Ležet a ani nedutatJupiter se shora díváa cikáda noční klid dnes neuznáváten strom olivou prý jea list její v herbáři prý jeLežet dlaní v dlaňa hvězdy až k ránus tebou sledovat
Ležet a o všem ti vyprávětco dole co nahoře jea mít v tobě zastánímít tě třeba v náručímoct oplatit ti polibeka víčka tvá sledovatjak ve tmě se ztrácejí
Ležet a cestu ti ukázatkudy dnes a kudy zítra kamkudy ven a kudy zase k námLežet ani nedýchatjen tepot srdcea hvězdy poslouchat
Ležet a tiše usínattak já chtěl bych s tebou spátperličko nejhezčí.
My
Rozběhlo se dítě kpropasti
Na okraji skočilo
Bez nesnází bez strastí
Po vrstvách se vznášelo
Rozmazané slovo
Teror. Bez teroru kteroru. Vnímám samý teror sterorem. O teroru souzen teror.
NO-NAME: pracovně Válka či nesmysl
Je zajímavé sledovat vývoj tak zbytečné věci, jakou je válka. Už od samého počátku světa se válčí. Pro něco, ale i pro nic. Zbraně i taktika se skaždým vítězstvím a zvláště porážkou mění.
Cela z letu celá
Píšu báseň na dva řádky. Skládám krátký rým. Už v polovině otrávena tužka tématem. Slovo stíhá stín.
Tak to vyslov, když né já!
Proč do ticha mlčí strach. Doba plyne, čas nestačí,po ničem přijde znova krach. Ani jeden kec, ani jeden tlach. Doba plyne, čas nestačí,tak to vyslov, když já ne.
Víra
Když si myslíš, že si máš co přát,
že na tebe zapomněl svět,
že máš stovky neslyšených vět
že nemá tě na hrudi své kdo hřát.
Pro...
Mluvíš mnoho, tvé slova hledám marně. Oči máš krásné, nejsou také pro mě. Vlasy jistě hebké, hladké. Nevím, nevím však.
Zimní královno
Slunce již nemá tu moc,stromy již dávno plodily,zeleň mráz přes noc zkosila taky hejl zahnízdil si nos. Zimní víly krajem ožili,a vítr ledovýmá všechen prostor černýje delší, delší, trápí
Jen nevím komu, proč,vím jen koho, jak. Má krásná nejsi tu, nejsi zdeViděl jsem tě jedenkrát, viděl podruhé,čekám tebe potřetí, trápím se počtvrté,pro tvůj úsměv počkám patnáctkrát,na ten pohled čekám vždy. Bez tebe bol uvnitř sílí,je delší, delší, trápí.
Rok
Častokrát se mysl zdráhá,zbytečně ale ráda přec. Nevidí trní ani klec jen mučí se, strádá. Nechci, už nikdy více,uvězněná zůstane až radosti přestane. Pryč, mučí mě, dusí plíce.
Názor z akvária
Všímáte si někdy světa kolem. Nemyslím vtěch či oněch konkrétních případech. Mám na mysli svět, jako něco abstraktního kolem nás. Žijeme opravdu vlastní život jen sami pro sebe, nebo jsme někomu pro zábavu.