Písmák pod koly
S jistou nevolí,
rozdrcen skončil pod koly
levitujícího vlaku. .
Věc
Dej mi věc, kterou máš na světě nejradši.
Dej mi ji sdůvěrou, že se o ni postarám tak jako by byla má vlastní.
Dej mi ji a pozoruj, co se stane.
Nechám ji ležet vdešti na dvoře, až promokne a pohltí jí bláto.
Kocovina
Krok za krokem, ztrácím se v povzdechnutí,
je těžké donutit se k dalšímu nadechnutí.
Ke krku zvednu klopu a smutně skloním hlavu,
uvězněn v pohledu Tvém, čekám na popravu.
Jak z toho ven?
Pošedlé dny
a když je noc nejde spát,
nejde se do očí podívat
den jako den, odplaven.
náměstí
Jak jsem se sem dostal. A co tady dělam. Nic ztoho co se zrovna dělo nedávalo zrovna největší smysl. Kde jsou všichni ostatní.
José a Alfonso (před)
José a Alfonso
-Tančili jsme, pili víno a pak jsme šli ke mně spát. No a ráno se vzbudila a jela domů.
-A byl sex.
-Né asi…Oba jsme vypili litry vína, ploužili jsme spolu a pak ke mně šla spát a já jsem spal na gauči…
Hrneček čaje
Hledal jsem otisk rtu
na okraji hrnku čaje.
Hledal jsem marně.
Možná bych našel kousej jí
Visela
Visela ve vzduchu
cítit byla
(trošku mi připomínala moje ponožky)
Jen se tam tak houpala,
Prázdné oči (po)
Říkala, že v mých očích neviděla nic. Prý se do nich podívala a viděla prázdno. Ale nebylo to tak. Mé oči prázdné nebyly.
Zajíček hrdina
A zase mě přistihla, jak zasněně hledím kamsi do dálky.
"Na co myslíš, zase nad něčím přemýšlíš. "
Ptali se mě takhle vždycky, pokaždé když sem hleděl do té stejné dálky. Čítávali mně pohádku o Zajíčkovi hrdinovi, který sedával před chaloupkou a stejně jako já hleděl do neznáma.
Tvoje srdce
Není to vtipné ani trošku
Ve svojí ruce
držet Tvoje
srdce
Fotograf I
Probudil jsem se a první věc, co jsem si uvědomil, byla palčivá bolest vzátylku. Chvíli jsem se jí věnoval, ale brzy jsem si uvědomil, že to zdaleka není nejdůležitější věc a že moje pozornost by měla být zaměřena úplně jinam. Kde to jsem, jak jsem se tady ocitl a proč sedím přivázaný na židli. Chvíli jsem přemýšlel a pak mi to všechno začalo pomalu docházet.