Pohřební
Na hřbetu koně s křídly roztaženými
hltám vzduch prázdných rozkoší
Pod okvětním lístkem s blánami mezi prsty
se ovívámlaskavými kapkami deště
Mým legendám III
Mým legendám III
Jiří Kylián
skrz nebesa
padají kapky
Mým legendám II
Mým legendám .
Václav Nižinskij
Za zdmi blázince
svíjí se muž
Mým legendám...
frida kahlo
Zelené šaty se třepotají ve větru
černé vlasy poletávají po zemi
ustřihla´s je
Návrat ...
Očekával jsem víc,
snil jsem a doufal,
snažil se a dřel,
vítězil,
Odešlo dětství . . . !
Odešlo dětství,
nechalo jen polibek
na rozloučenou.
Zapomnělo se vrátit
Prosebník
Znovu se hlásí o slovo,
já,básník-poeta.
S výhledem na rue Baudoin,
tiše píši poselství.
Život na vozíku ! ! !
Slyšel jsem dětský smích,
sladký a nevinný,
nejmladší ze všech těch
nadaných bezmocných.
Anorexie
Zahodila v davu svoje tělo,
nechala ho položené a odešla.
Ať ho myšlenky ušlapou.
nevrátila se
Umřela ...
Umřela .
Já nezmoh se na nic víc ,
než sbohem , měl jsem tě rád ,
říct.
Chtít umřít
Už zase pronikají
a vráží mi meč do plic,
už zase naléhají ,
tlučou , mlátí a jemně řvou:
jak obyčejné
Na počátku byl malíř,
jenž denně sedával
na posprejovaný pilíř,
který snad tisíckrát maloval.
SVOBODA
Já odmítám
sblížit se s dnešním světem.
Já odmítám
dýchat vzduch,
DO HROBU..... !!!
Pro to ponížení z toho ,
že jsme obyčejní smrtelníci.
pro ty sekundy ( a že je jich mnoho ),
kdy bych nejraději umřel v náručí Polednici.
anorexie
Výkřik obličeje bez těla,
mysl, která nemyslí,
nadějekonečně zemřela,
na jídle nejsme závislí.
???????????????????????????????
Koukám na televizi.
a nic.
Žádné pocity.
Poslouchám matku.
Jazyk v tvé hubě
Tiché výkřiky duší,
ztemnělá srdce,
co do nicoty buší,
krátce , drsně ,
jsi trn,ALE..
Kde jsou tvoje oči,
oči,co pro svou pýchu
už ani nevidí.
Jsi touha, která
V NICOTĚ...umírám
ZŮSTAL JSEM BEZ TEBE,
SÁM,
UTÝRÁN VLASTNÍ MYŠLENKOU
TOUHY,
Jsem Nikdo
Jsem obětí tvé krásy,
jsem tichou závistí tvého úsměvu,
jsem nikdo,
co chtěl by víc.
Každé ráno
Každé ráno se vídali na ulici. Pokaždé se na něj usmála. Věděl , že ho miluje, avšak jí opovrhoval. Každé ráno v něj doufala.
Už nic - jen touha
Zbyla mi už jen touha .
Touha, díky které ještě žiju.
Cesta za tebou je dlouhá
a bez tebe jen pomalu hniju.
CHYTRÁ STOPAŘKA
U PATNÍKU DÍVKA MÁVÁ,
JAK NA VOZOVKÁCH ZVYKEM BÝVÁ.
ZA CHVILIČKU V AUTĚ SEDÍ,
NA KRAJINU OKNEM HLEDÍ.
sajrajt a hnůj téhle planety
Padám pryč od všech starostí,
padám pryč od všech blbostí.
Chci bejt jednou svůj,
i když vím, že je to trestný,