Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAle třeba se už nevrátíme
Autor
egil
Jako by vzduch měl celé stromy ledvin
a propíjel nás přes kabáty,
mrholí…
Zase u Sv. Martina
vylupujem kaštany -
jsou hladké
jak my:
to když se - nazí - dvěma prsty stisknem,
a odskočíme zpět…
Ten poslední kaštan upustíme cestou,
a bude kde si za námi _
hrudka uhnětená z metafor země -
nesmyslný tvar -
ty a já - -
semeno opálu zaříkané Zapomeň!
Již dvě těla těl
v zrcadlech našich zad
matní - -
budou námi? - dvě holá jádra
zavinutá v okamžiku?
Snad…
až se vrátíme
a na tomtéž místě vytryskne
strom,
kaštany jak kapky
opadají -
a omyjí naše dnešní stopy.
Rozvinem je čerstvými.
6 názorů
...podmanivě otevřený, originálně jemný text, možná až k hraně sentimentality, ale možná právě proto se mi líbí...že jí věřím.