Mě se to docela líbilo, bylo to takové ze života. Když si teď pročítám ty kritiky, docela mě zaráží, kolik lidí tu řeší námět a očem to vlastně je a jak to asi bylo. Já jsem to četl spíš jen jako pocit, prožil jsem to s ní a dál se v tom nepitvat. Důležitý je ten pocit, co v člověku po přečtení chvíli zůstane a zamyslí se nad ním. TIP
Chyba toho, co ji opustil, o mnoho prisel. Ona at se neboji, chtelo by se rict. Ale tak jednoduche to asi v zivote nebude. Mozna by se mel bat ale spis on, protoze prisel o neco, co uz treba nenajde. To je ji ale na nic. Ona se boji. Neni vsak sama, boji se spousta lidi, kteri hledaji to same co ona. A ti ostatni - co vyuzivaji, pouzivaji a odkopavaji? Uz pro ni nebude tak tezke je odhalit. Preci jen uz se nemusi tolik bat...
Cum..: Děkuju, máš pravdu celkově se všim... Už to nechci rozebírat, přece jenom, je to trošku starší dílko a už to, co jsem tehdy cítila, není tak intenzivní. Přesto dík, nabil si mě trochu pozitivní energií:o)
ježiši sorry.když to čtu teď tak se fakt směju. Promiň:-)
Byla blbá. Asi jí to za to ani nestálo. Co tim získala? Nic. Akorát stratila. Jen ona ví moc dobře co. DŮVĚRU.Důvěru lidí, kteří jí bezmezně věřili. Byla sprostá, že navenek dělala něco, co ten kluk dělal s jinou. S kamarádkou. Zažila jsem si něco podobného(mnohem horšího) a můžu říct že to bylo dost smutný.
Cheeky: Stavba vět, volba slov, budu se snažit, ale nic neslibuju... Jak bych mohla? Školní sloh, na tom se taky pokusim zapracovat...ono je fajn říct, to se časem zlepší, jenže co s tím já mám dělat? Uvědomím si, že mi to nejde, že je spousta lepších lidí a zabřednu se do toho. Snažim se co nejvíc číst a styly, jaký se mi líbí, používat, jenže to je taky dost složitý - čas, schopnosti...
Já myslim, že jsem o tom přemýšlela dost, nevim, jestli svý dílko nechápu já nebo Ty - nebo ho jednoduše bereme každá jinak. Ale ona byla NAVENEK živá, právě proto, že byla UVNITŘ vystrašená. Hlavní věc, kterou potřebovala, byl pocit bezpečí. A když se smála, přesně tenhle pocit jí to dávalo - jenže to byl samozřejmě klam, proto právě potřebovala (nebo si to aspoň myslela) někoho, kdo jí ho může navodit, obstarat. (Samozřejmě nejlepší řešení je vypořádat se s tím sám, ale to ona nezvládne.)Třeba Ti to připadá nemožný, ale věř mi, že to opravdu lze.
P.S.S.: Není to úplně o mně, jen nějaký motivy. Asi nevrátí, doufám, že si do té doby najde někoho,s kým bude šťastná... Anebo, že se přestane bát, pocit bezpečí nebude potřebovat. Zvládne to sama...
A nakonec, díky za kritiku, i když teď nějaký moje slova asi vyzněly moc ostře. Opravdu dík, ráda se učím
C_ensinka: víš.. já se ani nebojím :o) popravdě, nemám čas přemýšlet o strachu jako takovým, jistě bych našla něco, čeho bych se bála a proto je lepší to neřešit...
když už to mám dát nějakou kritiku tak ti to zkritizuju... ale bez pocitů, protože těchje tohle dílko plný a i se mnou trošku hnulo :o)
Za stránky slohu používáš jestě slova, který mi zapadají spíše do slohovek ve škole a i máš takovou skladbu vět... celkově mi působí dílko trochu kostrbatě, ale to se časem jistě zlepší.. snažíš se psát dlouhé věty, občas se ti to nedaří ale celkově je výsledek uspokojivý :o))
a teď z citového hlediska: cholka, má to svou hloubku a dalo by se nad tím přemýšlet.. víš trochu nedokážu pochopit ten kontrast, živá holka co se přesto bojí... přece když se bojí tak nedokáže být živá ne? měla by být tichá a klidná.. a taky... když leží s klukem v posteli a je živá tak by měla spíš řádiť než ležet a poslouchat tlukot srdcí :oDD neee, tohle chápu.. ten tlukot.. ráda ho poslouchám taky a je mi u toho strašně fajn.. třeba jen ležet v posteli a povídat si, oba unavení a strašně blízko sobě... to je nejkrásnější chvíle co znám :o)
8o) koukám nějak jsem se rozepsala tak to asi utnu :o))
s pozdrawem Cheeky...
P.S:k sportovcovi se nevyjadřuju.. mám bývalýho sportovce, co má ještě svaly a nesportuje, takže má na mě čas proto newím ke komu se přiklonit :o)
P.S.S.: zajímalo by mě co bude ten sportovec dělat až přestane sportovat (třeba ze zdrawotních důvodů) .... Vrátí se k tobě?
tip
Já se také občas bojím a mám stejné pocity. A není mi ...náct. Ale je to koloběh života, kdo se někdy nebojí a netrpí, aby se jindy mohl radovat, tak opravdu nežije.
Mám stejný názor jako sicco.
Cítím se uražen. Jsem sportovec a myslím si, že si holky ubližujou hlavně samy. Samozřejmě jsou i výjimky.
sicco: Nesnažím se zapůsobit na city a ani jsem námět od nikoho neobšlehla, prostě jsem se nacházela v takový a takový situaci a tak jsem se z toho chtěla vypsat a snažila jsem se to napsat ještě trošku "univerzálně", aby to "chápali" i lidi, kteří mě neznají, aby to pochopili jednoduše proto, že to takhle někdy funguje, kritiky výše - všimněte si, že především od holek, žen - to, myslím, docela potvrzují.
Jo a ještě musím poděkovat za ten talent, řeknu Ti, že jsi tím moje "spisovatelské sebevědomí" - jestli teda nějaký mám - hodně podpořil.
pozorovatel: Mrzí mě, že pod "mým dílkem" jsou názory typu "sportovci stojej za hovno", to jsem tím vůbec nechtěla říct. Myslím,že nejdůležitější větou - teda alespoň pro mě, je to bušení srdcí. Chtěla jsem tím vyjádřit strach, a taky ten kontrast - živá holka, která se vlastně jen hrozně bojí...
snažíš se zapůsobit na city, ale na tohle už dneska neskočím, protože něco takovýho dnes čtu už po třetí,
takže pro příště pořeji více originality,
ke stylu nelze nic vytkonout, vypointovat to šlo asi líp, ale tomu se nedá naučit, to chce hold talent a štěstí
Uf, trochu síla pro někoho, kdo to zná... Každopádně dávám t*, rozumím těmhle pocitům a sportovci? Ano, taky jsem jednoho milovala.
... i když, možná to bylo v ní ... určitě to bylo v ní ... asi to zní dost cynicky, ale svět okolo je jenom takové zrcadlo toho uvnitř, ... jenom taková učebnice .................s t*i*p*e*m
Pirko mas pravdu....jenomze nastesti autorka to v povidce priznava....rika, ze byla blba, ted uz je chytrejsi...:-)..coz se mi na tom libi, protoze moudri nejsme od narozeni....ja nevim co na to rict....je to tak citlive, je z toho citit vsechno jak to boli....ze me to vzalo uplne do svych...nacti let...Obsah i myslenka jsou naprosto jednoduche, ale tak naprosto ze zivota....a tak uprimne zpracovane.....ze ma Censinka ode me tucny tip...:-))
Bylo to v ní, ve mně. Teď je chytřejší, protože si to uvědomuje, ale stále bezradná, protože se pořád bojí.
Děkuju moc, dost jsem si od toho slibovala. Vlastně za to děkuju svýmu příteli, ale spíš za to, že on tu chybu neudělal, no, zatím:o))
Andulka: pochvala od tebe je jakýmsi stylem pohlazení
Pirka: zatim si s Tvým cynickým dodatkem nevím rady budu o tom přemýšlet..ehm, pokusím se:o))
Sportovci nebo ne, ubližují stejně, myslím chlapi, tip.-)
Chicoria: No, máš nejspíš pravdu, akorát že tahle povídka je o něčem jinym...:o)))
Sportovci stojej za hovno :) TIP
Písmák