Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDlužím si
03. 03. 2004
16
0
6518
Autor
Craerassy
Ten kámen na cestě
už byl
tolikrát obcházen
Vycházkovým oblečením
vykrádám šatník
v květinovým pořadí
Já černou nemusím
Zrcadlo má prý
odrážet pravdu
mlhavý obrysy
Dívám se pozorně
tam tiše za zrcadlem
stojím a pláču
Bojím se tmy
Lhala jsem tolikrát
prolhala dny
svých zpovědí
zadlužená pravdě
Na místa smutku
květiny s mašlí
z barevných otazníků
nosila jsem
a obcházela kámen
Je těžké uvěřit
sobě
A někde tam
za zrcadlem
vyhrané bitvy
do erbu srdce
vepsaly kámen
Nejde ho obejít
Slanou vodou zapíjím
svou budoucí
prohranou
válku
moc děkuji, Hess...ráda tě tu vídám...je mi líto, že nepíšeš básničky, povídky..cokoli...škoda...
dismorphia
24. 04. 2004
Lhala jsem tolikrát
prolhala dny
svých zpovědí
zadlužená pravdě............krásně melancholický,celkově moc a moc povedená báseň*...
Bože můj...to je nádhera...to číst, protože jinak je vtom tolik bolesti, že mě až mrazí v zádech...a být někde nablízku, tak měl bych o Vás strach...
Přesto se ale musím ptát...co je to vlastně...PRAVDA...?
TIP...a díky!
aha... je to pěkný...ale jsem asi úplně blbej, ale já to nechápu :o) Mam to vůbec pochopit? :o)
Kdepak, mě zase o proti Derovi chytla poslední sloka. Každé slůvko v ní je fajn. Tip za ni.
Volné verše neumím, ale čtu - a toto se mi líbí.
Nepřeplácané, výstižné, nápad.
:o)