Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmíření
04. 03. 2004
18
4
5911
Autor
Robinia
Vleču nohu za nohou,
skončilo představení
a už se nechce nic...
a každý má v očích jen zlobu ...
a mračí se i nebe...
a chybí nám smíření...
Vleču nohu za nohou
a mračí se i nebe,
snad ráno budu lehčí
o všechny těžké myšlenky.
Bouře v duši se utiší,
když v hlubinách srdce
vzkřísne blesk až do očí.
Nakonec se rozpláču
úplně bez zábran
a budu déšť,
noční liják vypere nový den
a ve vzduchu ucítím
už jen příští klid...
jakoby se člověk vykoupal v čisté rose.
4 názory
hana kupčíková
12. 12. 2008
Tak opustím zase ty špatné kritiky a půjdu si dát jednu dobrou, tahle báseň mě opravdu oslovila :-) tip
"Nakonec se rozpláču
úplně bez zábran
a budu déšť..."
Celá je nádherná...T*
nakonec se rozplacu
uplne bez zabran
a budu dest
to se mimoc libi, jakoz i cela basen. Tip.
když v hlubinách srdce
vzkřísne blesk až do očí...
to je dobrý, originální oproti ostatní romantice. ale ten pocitový okamžik si dokážu představit.
Vleču nohu za nohou
a mračí se i nebe,
snad ráno budu lehčí
a zapomenu jak mě v duši zebe.
Vleču nohu za nohou
slzu z oka utírám
a můžu doufat jen
ve smích co zítra uvítám...
Hezký...
Tak tomu se říká poezie!!!!!
Nedokončené věty!!
Nástin!!
Napovědět, ale ponechat čtenáři vlastní svět!
Děkuji, děkuji, ...