Večer básníka

Co snadnější je…

říci, že se smráká,

nebo den odchází ,

že závoj noci padá,

či utápí se den,

že temnota se vkrádá,

slunce zapadá,

přichází k nám sen,

loď opilců, že kotvu zvedá,

den pohřbívá se,

těžknou víčka

a ženy lehoučké jak pára,

se usazují na svá místa,

anebo krátce jen,

je konec bdění

a v uzardění šera,

máme teď k sobě blíž,

bludičky závoj odkládají

a křehké dívky stud,

zlodějíčkům zas na časy se blýská

a opuštěným nejvíc stýská,

že noc je ještě mladá

a zestárnul nám den,

že melancholie se vkrádá,

cudnost již nesmí z domu ven

a hvězdy začínají plát,

nebo…že prostě večer je

a chci se s tebou milovat…!?