Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLesu
22. 08. 2004
17
2
8318
Autor
Robinia
Cesta k lesu
ta je mi vším,
když utíkám
před smutkem podzimu,
předzvěstí umírání,
kdy vlezlá mlha
táhne se až k srdci
a oblaka jen jen se rozplakat.
Takový smutek ve vzduchu,
snad lítost listopadu
za promarněným babím létem...
Pak dojdu k lesu.
Šípkové keře, trnky a hloží,
ošperkované šňůrami granátů,
ojíněné krajkovím
pomíjivého chladu,
příslib budoucího zrození
v spadaných kaštanech
a zvlhlém chmýří
pozůstatků babího léta.
Už vím,
vím, co mi říká.
Země není krutá,
i když z ní rostou
trny bolesti.
2 názory
hana kupčíková
12. 12. 2008
Kouzelný obrázek a pod ní příjemná slova která chytí.....
*t
(jde k mým oblíbeným) :-))
Guy, máš pravdu. Dokonce i ta fotka je ze začátku srpna, v plném létě jedno ráno v borovém lese... :-)
Monisko, Gabio, díky.
Robi, podzim je moc krásný, věř mi...:-)
Zkus si ho vzít...a chvíli si ho v dlaních prohlédni...uvidíš ..
T.
Děkuji moc.
Všem za kritiku
Milanovi za klubík
Delahaye Tobě za povzbuzení ;-)
nějak dost brzy před tím podzimem utíkáš ... no, možná že si chceš udělat trochu náskok ... ale nevím, jestli ti bude co platnej ... :-)*
Noe1, Heulwen, andromeda: Děkuji moc.
Heulwen, Tobě zvlášť za zařazení do klubu.
No, nějak se mi nezdá ten výčet přírodních pocitů bez formy a k tomu ten formovaný závěr:-(
Ale pavučinka je moc krásná!:-)
Milan_D_Nejedlý
22. 08. 2004
"...když utíkám
před smutkem podzimu,
předzvěstí umírání,
kdy vlezlá mlha
táhne se až k srdci
a oblaka jen jen se rozplakat..."
To je moc krásně řečeno... ta báseň celá... v podobě vykřičníku... jen podtrhuje
to, co v závěru sama říká... že země není krutá... i když z ní rostou trny bolesti…
TIP… a díky!
Nádherný prolog i báseň - barevné obrázky podzimní přírody jsou tak živé... a nakonec
příslib budoucího zrození
v spadaných kaštanech
a zvlhlém chmýří
pozůstatků babího léta.
Už vím,
vím, co mi říká.
Země není krutá,
i když z ní rostou
trny bolesty
to je moc pěkně řečeno.... Díky a velký TIP