Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTikot ticha
Výběr: oleandr
18. 09. 2004
14
11
6707
Autor
pupin
Pod kůží nalomeného svítání
tiká
rozhalené srdce ticha.
Mezi přistáním labutí
snídám bílou kávu,
víčky vystříhávám z času
tisíce okamžiků.
Na hladinu padají křídla
a kusy oblohy.
Koráb tvé náruče je nepevný,
přestože šíré tvé paže,
přestože něhy oceán.
Sen zůstal nevysněn,
přístav rozumu se svatby dotýká.
Půjdu,
a povečeřím černou kávu.
Tak ticho taktně dotiká.
11 názorů
Marcela.K.
14. 11. 2008hana kupčíková
04. 07. 2008
jé, hustý..tak jsem hodnotila dvakrát, to mám za to, že málokdy čtu kritiky :-D
Jsem nadšená,že moje věc zaujala tato "pro" i tato "proti" - je to důkaz toho,že stojí za povšimnutí.Moc děkuju za zájem,opravdu moc.Vážím si toho a vážím další síly ku básním.Zvláštní zdravpo dadíkovi....mému mecenášu...
Pišta_Hufnágl
02. 11. 2004
hmmmm vážně moc pěkné...
jsou tam zajímavá spojení..
víčky vystříhávám z času..
a tak.. tip
Líbí se mi ty zvláštní slovní spojení ( nalomená obloha, víčky vystříhávat z času okamžiky, na hladinu padají kusy oblohy....)
:' )*
ježíš!
srdce, labuť, křídla, obloha, sen, něha a oceán..... to je tak zle sladký!!!