Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO vdovách
Výběr: Print, a2a2a
21. 09. 2004
18
0
5253
Autor
Rowenna
Někdy to tak je, hliněný džbánek
dnem vzhůru talíř převrátit
ostatní pláčí, modlí se
a tvoje slzy, Marie, kde? kde?
odtekly řekou podzemní
a naplnily studně
a uprostřed polabské nížiny
je náhle moře a zaplavené jeskyně
kde žiješ, veliké temné zvíře
mručivé, pazourek v kapse
kamínky, drápky, uzlíky
svíce a taky
mobilní telefon: haló, nebe?
nevyvrhlo právě dnes
obtloustlé moře
ohlodaný kmen stromu
v jehož koruně
je aspoň kousek
ostatek nesvatý
můj milý, z tebe?
tehotnej_hroch
03. 10. 2004
tak trochu zvláštní básnička... nebýt toho názvu, možná bych ani nevědl o čem vlastně je, ale když si ji přiřadím k tvým předchozím... asi bych na to přišel :-) každopádně u mě ani plus ani minus, spíš takový dobrý průměr :-)
zralé verše, je z nich znát, že mají poněkud dál k neovládané zamilovanosti a o to blíže ke znalé hloubce života - t+v
pozorovatel
21. 09. 2004
haló, nebe? :)
A já si už několi dní zpívám písničku o bohu co si zapnul záznamník... od Elánu, tuším.