Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seuž nesvedu
Autor
dismorphia
Kube
mu" Nemůžu se soustředit, je tady rámus, a vlastně si ještě vzpomínám na jeden dědův krátký postřeh. Prohlížel si moje (foto)album, u Tebe se zastavil a dodal: Ta tě ale bude rychtovat. Někdy se chudák plete a
co už nesvedu
už ani rozesmutnit tě
neumím pokládat pole
aby dohlédly domy
a světla z oken mohla si nás
obkreslit na chodník
v křehkých intervalech
promítat do louží:
(tato část básně se vlní - zpátky)
jak v kostele u nástěnky s rozpisem bohoslužeb
jsme rukama dál než k pohlazení
jak otvírám ti večer
všechna vrátka
skřípotem
po nocích běháš pokojem
nahý
zabíjíš toho maličkého
komára
(tato část básně ztuhla - dopředu)
dnes jiný pokoj
jiná nahota - tvůj souložník
zakrývá si oči
klín
ošklivej ošklivej
Jakub!
nekoukej, Johanko, kosti milého lehce bys spočítala
však páteř nenajdeš
přiznávám, bývala jsem to já
moje střepy
co cinkalo ti v noci na hrudi
tak, že nešlo spát
ač praskat už není kde
ještě bolím se
mezi stehny ještě jsi
ne uvnitř
ne okolo
na hraně
střepu, ztupený