Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePět minut po dvanácté
13. 02. 2005
17
3
7098
Autor
Markel
Smrdutý štiplavý kouř z komínů rodinných domků zahalil ulici.
Slunce pláče
mastnými slzami
tápe
slepeckou holí
dotýká se
kopců a strání
mořských vln
vlastním horkem
se zalyká
ústa otevírá
v žhavém rozpuku
Zradou se přizdobily
poklonkují
šerosvitu
nejvyšší štíty hor
a v jejich stínu
hraje si
mládě
nekonečných plání
ledových
3 názory
Usmáty_autor
23. 02. 2007
Usmáty_autor: díky, já jsem dost často smutná, jak si kakáme do vlastního hnízda, jak ničíme přírodu.. :_((
Usmáty_autor
21. 02. 2007pozorovatel
27. 02. 2005pozorovatel
27. 02. 2005
Člověk ten kouř přímo cítí a hmatá mastnou špínu. Přesto krásná báseň. T***
Zbora: Díky moc!
Gonsales: Návštěva potěšila.
guy: Díky za navštívení
supizmus: Jsem moc ráda, že líbilo!
Robinia: Je to tak, nekoukáme nalevo napravo, po nás potopa, díky!
to mě taky děsně vytočí ... a ještě víc večer, když si chce před spaním člověk vyvětrat ... *
Jo, jo, chceme mít doma teploučko a tak každý přispějeme svým dílem emisí...
t
Augustin_Šípek
13. 02. 2005
Augustin_Šípek: Kéž bys měl pravdu, díky za t!
vesuvanka: Díky za milá slova a t
Leasi: Za navštívení děkuji, T potěšil
slunickoslune
13. 02. 2005slunickoslune
13. 02. 2005
Cannisha: Díky! Otevřela jsem dnes ráno okno do ulice a ihned ho zase zavřela - smutná inspirace.