Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO ženských krabatých, co žerou hady, draky a jahody
Autor
Rowenna
a) abychom pomalounku polehounku začali ten náš valčíček
Komu ve stromě roste dům
jak houba po deštích
se krčí schýlený
kdo zády kůru drásá?
tak tenká shrbená
tak zkrabacená ženská
střeží si splachovadla
nahřáté postele, ty lahve gumové
s vodou tak vroucí
že shoří dech
hrabe se, hrabe se
z kořenů pod stromem
a plnou hubou spílá
že sen je sen, že vláha nutná je
že slunce nezastaví
svůj pravidelný běh
že ještě běžím
že ještě
žijeme
b) o duševní hygieně
Pokaždé, když si čistím jazyk, dělám bléééé
bolí mě žaludek, i tahle ranní
nauzea se dá změřit, zvážit
a porodíme, vážení
deset kilo chlupů, křupek
padesát kilo bolesti
c) a máme další v řadě epilogových
a dokud neumřeme
budeme snít
jak kaktusy
o záplavách
a o deštích
a o slunci
d) déčko je čtyřka a nuda a řád a pravidlo a norma, takže se trochu vymkneme a vykloubíme
jsem divná fúrie
jsem kolík v srdci úpíra, jsem prospěšná
a bydlím za rohem, zrovinka za vaším
kdopak mě najde? dneska jsem ulovila
draka a medvěda, dneska jsem snědla rybu
dneska jsem vyplela
celý lán plevele
vyroste jahoda, a bude vonět
a bude lahodná
e) éčko je frivolní a bývá rozpustilé, vykmneme se jen zlehka, a na tři, výmyk, na čtyři stoj spatný, připažit
a dneska vybuchla
barevná sopka vedle mě.
Je podvečer, krvavé tečky
na mém těle jsou stigmatem
jsou koloritem, tetuáž pro psance
jsem miskou psího žrádla
jsem pravidelná pulzace
tut, tut, tut, točnoje vremja
dnes ještě nezhebnem
mé milé sépie
mé opuštěné grácie
mé blbounké a čisťounké
zkrabacené ženské
s čistým jazykem
a s miskou jahod
na klíně
f) a písmeno f je extravagantní jak vistárie a fialová barva a klobouk s celou zahradou na krempě
Tak se nám to zacyklilo. To je poznámka pro ty, kteří tvrdí, že píšu pořád o jednom. Jasně, já cyklím, jsem velocipédista, cyklón, cyklus, a taky, krindypindy, jsem ženská, které na těle vyrůstají pahýlky větví. Špatně mě upekli. Špatně mě hnojili. Špatně mě klonovali. Vyrostly hloupé vzorky. Chtěla bych: přestat být rajčetem, přestat být libečkem, kýčovitou růží, bůh mě chraň, chci se rulíkově zlomocnit, přestat si platit výhodné životní pojištění, zapomenout na ty trapné pravidelné cesty. Chci, chci, chci být. A ty, no ty, co se tak hloupě tlemíš, ty mi zavaž střevíček.