Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebezbarvá
Autor
z_osminy_větrová
mé osamělé koráby, smutní psi vyhnaní z ráje, nejste ani ptáky ani oblaky bledými. Na vaší zádi jsou postavy utkané z bílých krajek. /Kryštof K. Baczyński/
máš kůži tak tenkou
až se bojim
že ti po mně zbydou jizvy
přestože chlapům jizvy slušej
a dělaj je mužnějšíma
asi nejsem ta pravá vořechová
/aspoň pro nikoho koho znám
a koho bych kdy mohla poznat/
v noci byl proud ve vltavě
silnější než dvacet ampérů
otužilec světýlkoval
a řehtal se metamorfóze v bludičku
byl sladkej od sněhu
pak jsem od řeky chytila mlžnej opar
představovala jsem si
že loupu citrón
zapomněla jsem že brečim
a začala rači slintat
jen jsem chtěla vyhlásit
plechovym kornoutem
že v noci odcestovaly narychlo
všechny mý nepodmíněný strachy
zamávala jsem jim povlakem od polštáře
jenže pak mě za šedýho dne přepadnul
strach strachům nadřazenej:
že bych už nikdy neodposlouchávala
tvýho psa v břiše ráno po milování
/a proti němu vakcíny neexistujou