Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDepresivní 2
Výběr: jenyk
04. 01. 2006
11
1
3289
Autor
Piscis
V plesových šatech, v černém hedvábí
stojí přede mnou můj ztrouchnivělý stín.
Srdce opředené ostnatou nití mu tluče,
dech přiškrcený zlatavou mašlí zpívá
a prozrazuje, že jsem.
Šero kolem nás mi tiše stoupá do hlavy.
Stín pláče.Oči rozpálené jako táborák,zvážní.
Z dálky doléhá hlas kostelních zvonů
a prozrazuje, že nejsem.
stojí přede mnou můj ztrouchnivělý stín.
Srdce opředené ostnatou nití mu tluče,
dech přiškrcený zlatavou mašlí zpívá
a prozrazuje, že jsem.
Šero kolem nás mi tiše stoupá do hlavy.
Stín pláče.Oči rozpálené jako táborák,zvážní.
Z dálky doléhá hlas kostelních zvonů
a prozrazuje, že nejsem.
1 názor
NightStalker
18. 01. 2011
kdo by je měl rád..
nu... divce... tahle se mi libi min, priznam bez muceni.. hezky okamzicky, ale ten konec me nejak.. ja nevim.. achich
Depky, nemám rád :(
Má to pár hezkejch řádků, ale o co tam jde? Jen o tu depresi a tu nemám rád
Nemůžu víc než souhlasit s jenykem to co jsem tam četl mě dostává hluboko za hranice literatury. Nádhera**
oslovilo, čerň a šero ... hm už tolikrát napsáno, mě to ale ještě neomrzelo:) a atmosféra, nevím čím, dostává mě
tip
" jejdajejda" !! :((
první půlka mě zaujala víc, ale to už je jen detail....*