Zima
Krása rampouchů,
povznese tě na místo,
kde poznáš co je chlad,
nestačí vnímat to.
Ticho
strach
ráno se probudíš
sama
suché oči plné slz bezvýznamněhledající
Dveře do pokoje
Dveře do pokoje
dlouho trvá než je objevíš
Dveře do pokoje
nechceš jenom se dívat
Eufórie
Eufórie,
klid a těch pár schodů
do prvního patra,
spěchám jako poprvé.
Nechci být tak šťastná
Nechci být tak šťastná,
ignorovat realitu.
Růžové brýle mít,
bez poezie žít,
ještě kapkám děště
pohledům vzhůru,
kdy zastavil se čas,
údivu očí,
když právě,
Okno na pavlači
Dívám se z okna, když odejdeš z pokoje.
Sleduju sousedství mezi stěnami,
to, co v tabulkách skla odráží se z rána,
v oprýskaném okně na pavlači.
V podloubí
Potkala jsem ho na náměstí,
srazili jsme se málem,
čelo o čelo.
Usmál se klidně na rozcestí,
Brečet nad rozlitým mlékem nemá cenu
Studenými polibky na šíji
zabíjíš mrtvou noc,
na tvém čele vyrostlo pár vrásek,
ze strachu.
Kapky slz
pijeme abychom zapomněli na smutek
a aby
se nám
líp usínalo bez lásky
NOC
pod posledním paprskem dne,
světlem pouliční lampy,
máš se za co chytit,
než začne noc.
Upíří žalozpěv
Bubnování tepny jako váš orchestr zní,
dirigentem černá vdova za skříní,
na koženém divanu,
přišel svět zas o pannu,
Tvoje oči
Křídla vážek,
jejich domov v laguně.
Vůně blízkých dálek,
třepot jejich blankoví.
Zima
Zima.
Je strach, že zmrzneš dřív než skončí.
Holé, ve větru živořící stromoví kaštanů,
Nažloutlé, bledé jitřní slunko.
Adam a Julie
Kapitola první-ODJEZD
"Ahoj miláčku, budeš mi chybět," povídám a hladím Julii po tváři
"Ty mě taky, Adámku. ",šeptá a usmívá se.
Nastupuju do autobusu, ten se rozjíždí.
Vrah s andělskýma očima
obálka bez adresáta,
hustý les bez stromů,
boříš nohy do ornice,
klopýtáš,
Dračí strach
dračí páteř, celá horká
pod duchnou se přestává svět točit,
odlétáš někam, kde ze země rostou
jen ohořelý kmeny magnólií.
Světlo
Světlo
průhledná skleněná krása.
Pár lahví,
pár prstů mlhy.
Kudlanka
Težko bych dokázala odolat,
když na tobě ležím,
kopíruju tvoje tělo.
Máš ruku zabořenou v mém rozkroku,
Chtíč
mojí vinou, skleněným odleskem v očích,
chtěl bys být tím hrbolkem,
pod moupeřinou.
Krvavé žilky červánků, chtěl bys odčarovat .
Nejplnější okamžik
Sehnula jsem se jen na okamžik pod bar a když jsem zase zvedla hlavu, najednou vidím jak neohrabaně leze na barovou židli.
Nepřišel sám a to mě zarazilo. Pozdravila jsem je. Proč vlastně přišli.
Skleněné, neprostupné ráno
Jantarovej den,
vstavám.
do tmy, tlukoucí o pelest-nadávám na šelest mrkání řas.
Ráno
Milovaná
jitro plné rozpaků,
výčitky kvůli polibkům.
Černo bořící vášeň,
když orosená vzdechy půlnoci,
Světla noci Svatojánské
Přes lávku kráčím, vlasy mi čechrá západ slunce.
Polykám vůni jara, dýchám letní vánek,
kroky mé vedou na druhý říční břeh.
Kolem mě víla protančí,
Čekám na zázrak
Na víčkách mám pár deka závaží,
pírka z polštáře,
husí vzpomínky, co nic neváží.
. činky, které si víc nepřejí,
Nebe se bouří
Nebe se bouří,
schovává bělost do své náruče.
Nebe se bouří,
popohání blesky za hory.
Rosnatka
U žabí tůně
Spojení rukou,
žabí oči nad hladinou,
zelené rozhraní.
Pár mraků co vypadaly jako kůň,
Fotbalová brána
Jeden z těch,
prostoduchých srazů na fotbalovým trávníku.
Louže z nočního deště.
Na druhý lavičce,
Jak?
jak říct vrbě do očí,
že chci ať se skloní.
Jak požádat lásku,
o svolení k rozchodu.
Prostoduchá nahota měsíce
Malá, po rybníce plout si dovolí. Vzducholoď, bílá.
Výš a výš.
Nahá, jako já,
když posledního dne,
Skoč
až na jejím vrcholku,
rozprávíš s větrem a jeho paní,
ptáš se jich,
jakou cenu život má.
Balada pro vodu
pod vodou
paprsek za paprskem boří neproniknutelno hladiny.
Blatouch zamotaný kolem kotníků,
čas, co nevidí na zemi,
Nenápadná bolest
Nenápadná,
černá vrána, černej zobák v poli konopí.
Strádá,
zlomený křídlo svazuje si dýmem podzimu.
plakátový stesk
Tisíc, možná víc,
závojenka na papíře,
pravdu má, když samotná,
vystavuje světu líc,
Plánek naší cesty
V ladné travné pláně vyrazíš bez obav,
rukama laskáš lesklé lokny.
nespěcháš.
Dvě jezírka,
Sen noci svatojánské
Umytá odrazem ve vodní hladině,
vracím se.
Do reality velkoměsta.
Zjihlá.
Na hřbetě zlatého jednorožce
Objevitelka středověkého znamení,
zúčastněna milostných orgií.
Na hřbetě zlatého jednorožce,
cuchajíc mu hřívu v extázi.
Rozkaz
Roztrhni kvůli mně plášť noci,
zabij den v poledním jasu,
utíkej,
klopýtej, naber dech do dlaní,
Mandlový Monin
Zvítězivší nad tíhou svědomí, zevnitř vášní opražená,
jako mandle
nahořklá
cholerická
Svítání
Městský svítání,
proužek světla nad věží.
Tomu mraků trhání,
ani mrakodrapy nevěří.
Volání snů
pohnutí mysli a
osud tomu chtěl,
že nejeden z nich zněl,
nejen v uších tvých.
Otrok svého stínu
v koutě ztrápená
tíhou vlastního svědomí
spoutaná.
můj stín
cejch nemrtvých
Málo mě znáš,
ač víc než míň.
Ve dne snadno uhlídáš,
mou prostřenou jídelní síň.
Mrazivé kapičky zimy
Kormorán s bílými křídly
zasel černý inkoust nad obzor.
letí
vstříc noci.
Snové ztráty
odklikat mezerníkem všechny ztráty
zapomenout
kapradí
léto
Omdlévání
Na řetízkáči ujetá
vysmátá z krásy centra města
usedáš na patník posedlá závratí
upečená ze skořicového těsta
Výstřižky z novin I.
Ach jo-skvělá nevěra
zažité bláznovství
pokušení napořád.
Bláznivá ultimáta sexu
Výstřižky z novin II.
Horké karty žárlivosti-
intenzivní polemika,
romantika současnosti-
mají unavenou tendenci.
Výstřižky z novin 3
nikdy neodtrhneš moje žhavé tělo
podvědomou lež
pitomost
protimluv
Nechutně sladká
Okvětní plátky nevinnosti,
po libosti.
V jablečném sadu
všecičko sladké.
Tanec nymf
V čtverečku tlustém rýsovacím sešitu
žlutou a zelenou voskovkou
Zrodily se v nechutném pocitu
staly se nepouhou malůvkou.
Inkognito
Splývavá v empírovém šatu,
inkognito pod mostem,
zamčená v liliovém ultimátu,
provoněná tím vanilkovým porostem.
Luna lunu hladí
líbezně ladil loutny hlas,
černá skla a černý duch.
Uchopil skleněnou kouřovou clonu,
otrávil vzduch.
mohyla pro medovou lásku
Kap, kap
Kap.
Medové kapky kolem mých rtů.
Moc sladké, moc na to,
Bezostyšný
Na trestný lavici,
postřelená ležíc.
Umírá smíchy.
uprostřed brankovýho pole,
Paralelní zebra
Z proužků zebry.
Z liberální společnosti.
Vzešla láska divoká.
Vhnala slzy do oka.
Smrt i víc.
Křičeli neslyšně.
Křičeli, že nebude to bolet.
naivní myšlenky.
Domněnky.
V poledne včera
"Ten, kdo nemiluje- nežárlí.
Ten, kdo nežárlí- nežije. "
Zima
Hlazená paprskem červánků.
Klepaná pohledem závějí.
Kojená asfaltem promrzlým.
Houpaná krasotinkami jitra.
Slepené řasy medem čmeláků
Rázuju za soumraku polem.
Bezvětří zahalené rouškou lidského prachu.
Cestičky dláždí strach,
krmím ho svitem měsíce.
Válka vs. život
Jakoby každodenní starosti a trápení,
nestačily lidské maličkosti k soužení,
Na malé planetě-území málo,
ta cenná bezcennost.
Hladomor vs. život
Blahobytu si nevážíme,
i když je vzácností.
Z kopýtka rádi si vyhodíme,
bez výčitek, plni radosti.
Ropa vs. Země
Plavat čistou vodou,
v čistotě žít.
Přání vyhlížejíc samozřejmostí.
Spát beze strachu,