nechápu, vskutku nechápu jak jen můžeš tak příšerně přehánět. ***?, no to je mi viněta, za kterou se leze do těch nejtemnějších zákutí sklípků na Moravě :)
Muessa3: Že je náš úkol srovnatelný obsáhlosti s našim životem, dává mu zdání nedostižitelnosti, až po samé splynutí.
Dík za chvilkové pozastavení.
hned večer mi spontánně přišla na jazyk hezká odpověď, ale řekla jsem si, ještě naposled budu džentlmenka, než to zabalím...
takže nabízím: cíp
oblaků modrých v oblacích ve snách viděti tajná přání míti znamená dle babiččina snáře
souhlas?
řekla bych, NePoe_to, žes pochopil, tak zas nedělej! ;o)
nebo jsi si zase připravoval půdu :-)..
tak já už myslela, že se budou shodovat..., a ono zas už zase ne...:o)
sakra! štípat, štípat, štípat! Štípání mi de od přírody, stejně dobře jako trousit, (pře)klepy a chyby!
Wee: ale kdeže, na mne můžou i dřevo šípat. Třeba větve ze zrovna pokácených višní, z kvítek kterých ještě nestihly opadnout okvětní lístky. Podám sekerku?
:)
jo i nechutný slova hrozej...tak to se radši vzdaluji...
peklu se líbí toto dílko * T
nobody
Vďaka za hviezdičku. Spadla Ti s kúskom jarného neba do kytice, a Ty teraz nevieš ustať v rozdávání. Opatrne s marnivosťou ideí bez tela :)
tak zatím ocením krásyplnej "prolog"
a na text ještě přídu...L.
nemas zac, ja rada aj nabuduce:)
salomesr: ďakujem pekne za návštevu, posedenie
CAMPANELLA_: chčije-li; to na Tebe prším, tam odsud :)
toto sa mi lubi - hlavne vlasopady a ten zaver...
CAMPANELLA_: z malosti své, z pomíjívýh pomejí - plané zrnko ječné, dávám vyniknout Tvé velikosti, nebetyčné ... :)
...nie, neberiem to ako úvod do kabaly, viď môj text na:
http://www.exil.sk/site/haber.php/2007/03/05/jezis_kristus_adam_eva_pilat_london_dure?blog=17&c=1&page=1&more=1&title=jezis_kristus_adam_eva_pilat_london_dure&tb=1&pb=1&disp=single
CAMPANELLA_: Důkaz nepřímou technikou: Pozorovatel duše nemůže proniknout do duše, existuje však mezní čára, v níž se s ní dotýká. Tento dotyk vede k poznání, že ani duše o sobě neví. Nelze ji tedy poznat. Bylo by smutné však jen tenkrát, kdyby vedle duše existovalo něco jiného, neexistuje však nic jiného.
CAMPANELLA_: Co bys tak ode mne mohla očekávat? Leda minimalizmus z díry v kapse. A malou opičku co nosím sebou, z oslavy definitivního vítězství ideí nad hmotou.
Dojde-li na to, bude mi ctí se v Tobě povrtat :)
Děkuji za rejpnutí! :)
palino8 - ach, ako len doverne viem, čo to byť 20 minut od lásky. Aj keď v našom prípade to bolo 45. To keď vlak "Horehronec" z Blavy do Žiliny vkĺzol z cudzej nehostinnej roviny medzi prvé kopčoky horehronia. Mílník - kláštor sv. Hronský Beňadik nad nami, srdce v krku, už je do tanca, rovných 45 minút od domova, od mami ... :)
Vďaka za pozastavenie, zdravím a prajem trpezlivé nachádzanie chodníčkov, čo vedú k dobrodružstvu poznania tajomstva parciálnych diferenciálnych rovníc! :)
Háber ... reku ďakujem ...
Zakladám si inak na svojom nepoetizme, ako dorazne napovedá samotná prezívka. Tak ešte raz, že som roztrasený, rozpačitý, ako ten znenazdajky vyvolaný pred tabuľou.
Inak podľa judaistickej tradície sme nádoby naplnené tým, čo nám bolo dané do vienka. Úlohou takejto ľudskej nádoby je zachytávať božiu milost, iskru, ktorá sa pri zrode roztrieštila, vyčlenila (rozdelila aj našim zrodom). Podľa tejto predstavy vylievame zo seba čo v nás je - niekedy zlosť, sobectvo, nelásku, zaujatie, účasť, radosť, pomoc, ... a pokiaľ zo seba dáváme ľudskú milosť (nie tým že pomenovávame všemohúceho - vzájomne by sa trieštilo), čokoľvek pre svet bytia súce, vakum z dobra v nás zaplňuje ona božia iskra, bo nemá rada po dobru vypráznený priestor, vakuum.
Ale niekedy človek podstupuje tak šialené napatia, že praskne, ... potom už niekady niet, čo by pomohlo :(
(nebrať prosím ako naivný úvod do kabaly ... :) ...)
Dub háber?
Jeho výsosť s hniezdom kukačky v korune? Zanáša tip do našej chmurnej liahne? :)))
Keru ďakujem pekne!
PS: Na gymplu sme mali prof. zemepisu, Hábera. Bol tak cudný, že sa celú písomku díval z okna. Do koruny dubu. Hádzali sme si korunou, či sa premože - panna čo sadila lipku, bola hlava ...
výborné, nádherné...najkrajšia vec, čo som zatiaľ čítala...teda okrem mojej básne:D
* a avi
líbí se mi, dovedu se do takové situace vžít :-))) TIP
Žil jednou velice zapomětlivý muž. Jeho paměť byla tak krátká, že když se ráno probudil, nemohl se rozpomenout, kam předchzího večera odložil své oblečení, kam pověsil klíček od účtu, kde odložil brejle, kam dal hodinky. Neustále se ztrácel a nalézal v čase i prostoru. Věci zašly dokonce tak daleko, že kvůli nervozitě z toho, že se po noci probudí do rána, ve kterém sám sebe nadobro ztratí a víc již nenajde, nemohl usnout.
Jednoho večera dostal skvělý nápad. Vzal tušku, papír, a přesně si zapsal, kam kterou součást oděvu i sebe sama uložil. Poznámky si uložil do nočního stolku u postele, a rychle usnul, jist si tím, že ráno vše hladce najde. Ale nestalo se. Ráno si nemohl rozpomenout, kam lístek uložil, a tak mu nezůstalo, než chodit zbytek dne po světnici nahý, a potkávat součástí sebe sama zcela v duchu náuky o pravděpodobnosti.
Další noc už neponechal náhodě ani Ň, a lístek si před usnutím přištíp kolíkem od prádla na nos. Vsadil na poslední věc: že do rána nezapomene na to jak otevřít oči a přečíst, co sám sobě odkázal.
A skutečně. Když se probudil, sejmul z nosu své poznámky a postupně je pročítal: "Kalhoty - na opěradle židle"; a byla tam! :)
"Košile - na sloupku postele"; oblékl si ji. "Klobouk - na psacím stole"; Dal jej na hlavu. Za chvilku byl celý oblečený, jako každý jiný člověk. Spokojen sám se sebou, napadlo jej před odchodem: "Prohlídnu se v zrcadle, ... " a tu jej náhle popadl velký děs; až si musel říct nahlas: "Ano, kalhoty jsou mé, košile i klobouk, - dle těch sem každému znám na dálku, ale kde jsem JÁ?"
Díval se díval, ale sebe nikde neviděl.
... a tak je tomu i s každým z nás. Tací jsme my, lidé :)
/momentka inspirovaná rozprávěním u slavnostního stolu Šmelkeho z Mikulova s hosty ze Pskova, když byly podávané na tácech hrozny ... :) /
Poe, Poe.. co ty seš za člověka..
z čela odhrnuješ
vlasopády ... *
děkuji budu se snažit rozpadající se stránky svazků nejsou jediné ingredience pro přípravu koktejlu bytí ...... je třeba i praxe snad se mi jí dostane :-)
knihi_moll_ko: Vřelé díky za milou návštěvu. Určitě jsi výtečný kritik, nejen pokleslých technokratů.
Jen se vyhrabat z práchnivých stránek rozpadajících se svazků, a též z toho svého nezaslouženě podceňovaného sebevědomí!
Věřím, že skutečné autory zde potěšíš, milost najdeš před přísnými zraky zavedené kritiky, která nikomu nic nedá jan tak zadarmo.
Tak hup ho do sedla! :)
Ze života - myšlenka, ubíhající různými směry a končící v křiku který má zaplašit ten děs. Hezká ventilace pocitů :-)))Nejsem kritik - jsemjen ubohý amatérský pisálek ,ale líbí se mi to
Ze života - myšlenka, ubíhající různými směry a končící v křiku který má zaplašit ten děs. Hezká ventilace pocitů :-)))Nejsem kritik - jsemjen ubohý amatérský pisálek ,ale líbí se mi to
tanec - děkuji pěkně za pozastavení, u té jedné, uvařené, z naší kuchyně :)
Žel nemám není mi souzeno návštěvou oplácet, s jazykem na vestě, sotva bych byl dobrým hostem.
Ale na lidi co setrvávají v zaujetí, napětí, ..., tuze zvědav sem! Udělám uzlík na kapesníku! :) ... a pokud nepominu, počítám s návratem!
zajímavé...... já se vrátím..... :-)
Ještě něco - překlep. Bohyně z Antiky. Takhle to vypadá jakože z půdy.
Ta báseň je esence stále se opakujících reálných situací. Vidím tu hysterickou scénu, ale i všechno to, co k ní vedlo. Cítím tu krajnost, do které se dostává "křehká nádoba". Dokonalými obrazy jsi vykreslil "kus života těžkého". Skvělé! T***
taková o všem možném... a přesně o tom... *
Křikem lze všechny nádoby roztlouci
až tak,
že není do čeho pokládat ...
Já tedy tohle, to je moc pěkné - až že snad celá báseň kvůli tomu stojí na nohou.
Díky za zážitek, příteli.
To mě tedy neznáš. mám tu pověst nejpřísnejšího kritika! (Ale spravedlivého.)
SENIOR - chápu, jak Tě jen chápu; to na rohlík máš zaostřeno! :)
Nenecham se opít obrázky.
silenice - rozhrň pérka :)
zorka - děkuji za korekci i opakované návštěvy. Co říci, nemaje ambicí - asi, že ano, pakliže "dílko" na pomíjivou vteřinu jiného osloví - v dílo dokonáno! :)
sidonia - vteřinové výšplechy, bral bych všema deseti. Však fast food? No nebudu stavět fantasii čínskou zeď, kdyby však doopravdy, tak napaměť, pošle mi tem recepis zpět. Bude se mi hodit, náramně :)
je to jako nejakej navod jak snadno a rychle upect neco.. nebo nebo
jako sou tam mista, kery mi to vylozene kazi
napr.
vlasůvpády
nepředstavitelně nepředstaveni
atd.
kdyz teda pominu ten kvasek a tak, hah.)
ten konec je výbornej, jen by tam mělo být ta...teda myslim :-)
uf, jak indianska celenka, mooc ruznych smeru, pro me ...