Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNový život
14. 01. 2007
24
31
3192
Vesmír se zachvěl prvním křikem
vítám tě doma
vzácný pane
odsávám slzy kapesníkem
ve skříni plíny přichystané
a v srdci tíhu lásky věrné
máš moje oči
nosík táty
a maličko jsi pihovatý
čas závějí - je právě leden
tou vůní voníš
kterou Eden
pln tajemství ze světa TAM
- tvůj příchod tiše vypráví ...
s tvou aureolou u hlavy
ti soustředěně naslouchám
vnášíš své světlo ve dny šedé
životu dáváš smysl
víš?
jsi tím kdo boží lásku chrání
den co den mám jen jedno přání:
Kéž do štěstí se probouzíš
31 názorů
Jarmila Moosová Kuřitková
22. 01. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
20. 01. 2007
... připoměla prosté lidové popěvky, nad kolébkou
PS: Jarmila = tá co miluje jaro :)
Povzbuzující, životodárné, ... , nahé vyznání bez hamby.
Děkuji pěkně, pani Jarmilko. Bude hřát, povzbuzovat, zajisté dlouho ...
-t-
Jarmila Moosová Kuřitková
16. 01. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
15. 01. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
15. 01. 2007Vzdálený_hlas_moře
15. 01. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
15. 01. 2007Obyčejný_chlap1
14. 01. 2007aleš-novák
14. 01. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
14. 01. 2007
jo, jen mi tu "nesedej" ty pleny...neco mi uslo..? A dal bych Eden...spis...*