Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePříběh
30. 01. 2007
20
17
1972
Padají vločky z nebe na zem
jsou slzí hořkou předzvěstí
vše nevlídné je
ztratil rázem
se snový obraz o štěstí
a srdce v divné tísni strádá
- čas soužení co nemám ráda
Kol hlavy krouží anděl nový
a v očích jiskry zažíhá
mě
truchlící
tak hladí slovy
že už se zpátky nedívám
vést nechám svoje kroky směry
jež nastíní mi perutí
anděl - můj věrný přítel
který
nic nezkrade
nic nevnutí
svým pouhým bytím osvětluje
mé mysli temná zákoutí
dnes odlétá
mě nermoutí
že tisíc vloček poletuje
jak před rokem
mi u hlavy
a on se ztrácí
v bílých mracích
chvíli tu byl a ...
... c´est la vie
17 názorů
selaví jojo. Takový je život celý, hajzlík jeden... No, nějak se sním poperem
Na mě sice dost dlouhá báseň, ale má nádhernou náladu. I ten verš je takový zvláštní.. přichází, až ho tam skoro nečekám a právě tam je trefný a nevyzní to ani říkankovitě, protože tam není hned.. Umíš to.. prostě jo. Skláním se. *
30.01.2007 13,52
Tvá práce se slovem, které je neseno myšlenkou mě zahanbuje. A také Tvoje píle. Začni již pořádat knihu. Přeji mnoho dobrých tvůrčích textů, jež přinesou nejen radost, ale povedou k hlubšímu zamyšlení nad sebou samotným
Dubák
aleš-novák
30. 01. 2007
moc hezké... nechápala jsem, že by vločky měly být předzvěsí slz... s napětím jsem četla... */
k tomu není co dodat, občas jsem měl pocit, že ta báseň neladí, ale s dalším řádkem to zas bylo zpátky, je to krásně napsaný