Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZmoklý poeta
30. 04. 2001
14
0
2602
Autor
Kytička
Toulkou do přírody
Snažím se přivonět k nebi
V té výši je smuten a pláče
A já v jeho slzách zkouším tancovat
Promáčená necítím své tělo
Padám, uvadám
Probouzí mě až lehké doteky
paprsků slunce…
28.4.01, 21,37 hod
Většinou mne tam potká ticho. Takové blažené plynule plynoucí ticho. Ale někdy potkám spanilou dívku, která se mi snaží podat kytičku fialek. To pak z přírody prchám. Ani nevím, proč. Ty to nevíš?
Ten poeta v tobě se snaží přivonět k nebi? Povedlo se mu to asi, tak pláče. A pak krásné probuzení - a osychání. Hezké. Takhle taky chodím do přírody! Nebo se spíš o to snažím.
Navždy_Tvůj
10. 10. 2002
Taky bych chtěl krásné probuzení paprsky slunce :-) ale bez toho promáčení bych se obešel ;-)))
Blaznivkaaa
07. 03. 2002Miroslawek
12. 06. 2001
Kapky Tě roztřpytí,
vánek Tě zachytí
něžný,
Duha,má naděje,
Slunce se usměje,
věř mi...
pozor na zápaly plic.... sice to není tak drsný, jak zápal srdce, ale i tak... :-))