|
Kapky deště schnou na trávě,
vydejme se na túru.
Cestou budem si vyprávět
o společném futuru.
Prodírat se Gramatikou
snadnou cestu nevěstí.
Prolezeme každičký kout,
zcucháme si příčestí.
Mít plácačku na tepichy,
nespokojil bych se s málem.
Všechny svoje věčné bychy
zpráskal kondicionálem.
Fantazii bez limitu
zapřáhnem si do kočáru.
Pojďme hledat pluralitu
v spojení dvou singulárů.
Navštívíme říši divů,
paseku i lesní močál.
Nebýt tvého genitivu,
co bych si na světě počal?
|
|
Pecky z trnek na zem plivem,
svírá to jak tabasko,
když mě píchneš vokativem
do bubínku, má lásko.
Hlas přechází do fistule,
transgresivní chutě mám,
když tě, něžně se přitule,
přechodníkem pošimrám.
Kdo tě připravil o fant,
sváděním si chvíli krátiv?
To já nic, já muzikant.
Obviníme akuzativ.
Zážitek by to byl skvělý,
večer vzpomínat ve tmě,
jak jsme se bývali měli
přímo plusquamperfektně.
Nespoutaná jsi jak řeka,
neprodáš se lacino.
Čepici před tebou smekám,
milovaná Češtino.
|
Písmák