Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePorno
Autor
StvN
Když se toho dne Ferdinand Kopf konečně posadil na pařez, byla již tma a oheň dohoříval. Slabý plamen osvětloval několik porůznu sedících nebo stojících postav. Lidé spolu hlasitě hovořili, avšak Ferdinand je neslyšel, neboť se po celodenním žití cítil unaven. Lokty se opřel o kolena, která skrčil téměř až pod bradu – pařez nedostatečnou výškou neumožňoval pohodlné sezení, a propadl snění. Jednotlivé postavy nezávisle na sobě měnily pozice a polohy a střídaly se v hovoru. Podle hluku, který zaléhal do značné dálky nejen za hranice pozemku, ale též vsi a možná ještě dále, se dalo usuzovat, že kolem ohně stojí dohromady stovky, možná tisíce postav. Ferdinand tu a tam zaslechl slovo. Je zajímavé, napadlo jej, jak rychle tělo odpočívá, když nemusí fyzicky pracovat. Celý den se téměř bez přestávky pohybuje z místa na místo, přenáší předměty, které musí pevně držet oběma rukama, upřeným zrakem sleduje každý krok - i když to pro oči znamená nadbytečnou zátěž, avšak zřejmě je výhodné investovat dlouho, ale nepatrně síly do zraku, než opakovaně s vypětím všech sil vstávat po četných zakopnutí a pádech – k obědu v rychlosti pojí pečivo a zeleninu, aby se příliš nezdržoval, polyká sousta při práci, ačkoli to je nebezpečné, nerozumné a především nezdravé, večer si sedne na pařez hluchý a slepý únavou a stačí několik minut odpočinku a mohl by pokračovat jako nový. Přemýšlel, že by zkusil přenést ještě jeden předmět. Takhle pozdě po něm sice nikdo nemohl chtít, aby ještě pracoval, ale Ferdinand možná z nudy nebo z touhy poznat své meze vstal a přiložil do ohně několik polen.
Když se nakláněl nad plameny všiml si dívky sedící trochu příliš blízko. Patrně si přála, aby ji zpozoroval. Několika rozmáchlými pohyby poutala všeobecnou pozornost a když Ferdinand odvrátil hlavu v naději, že dívka ztratí zájem, jakmile spatří obličej z profilu, promluvila tak, aby ji slyšel. Ferdinand vztáhl ruce k uším, třebaže to znamenalo značné ústupky v pohodlí a na okamžik pocítil dokonalý klid. Dívka si však jeho pohyb mylně vyložila jako pozvání a přisedla si. Uchopila jeho paže a rozhovořila se o šatech a oblékání, čemuž Ferdinand velmi dobře rozuměl, ovšem slíbil si, že porozumění neprojeví. Dokonce promluvil cizí řečí, avšak děvče nejen že bylo umíněné, navíc ani neposlouchalo, co říká – ani si nevšimlo, že se vůbec snaží promluvit, a tak Ferdinand nakonec svolil k pohlavnímu styku. Domníval se, že tímto celou aféru ukončí dříve, třebaže méně pohodlně. Děvče vyskočilo jako po bodnutí nožem a táhlo Ferdinanda za ruku do cizího velkého domu na půdu až úplně dozadu, kam nedopadalo téměř žádné světlo a na zemi se válely nánosy špíny a zapomenuté předměty. Tvarem nepřipomínala nic určitého. Asi polovinu obličeje zaujímala hluboce prořízlá ústa zabíhající až ke krajím hlavy, kde v úsměvu plynule ústila do uší. Podobně jako ústa i oči a nos a tváře velikostí a kulatostí předčila rozměry podobných orgánů normálního člověka – bylo s podivem, že se všechny tyto části vměstnaly na jednu tvář a nezdálo se, že by si překážely. Výsledný dojem však nebyl příznivý a nepovznášel ho ani vysoký hlas a splihlé, na jednu stranu hlavy svěšené vlasy. Kromě obličeje byla nehezká i v odlehlejších částech těla, výjimku tvořila dvě veliká kulatá ostentativně odhalená ňadra. Ferdinand bez přípravy zahájil předehru. Políbil dívku na tvář – vzdychla – jednou rukou uchopil ňadro, druhou hýždi a kolenem rozkrok. Dodržel tím horolezeckou zásadu tří bodů, třebaže nebezpečně balancoval na špičce levé nohy. Dívka se vlnila jako hladina zabijačkové polévky, rukama se dotýkala Ferdinanda různě po těle v domnění, že ho vzruší. Posléze, když Ferdinand neopatrně zavadil jazykem o bradavku, zvrátila oči a učinila pohyb, jako by chtěla omdlít. Na to se Ferdinand nemohl déle dívat a také se chtěl zbavit dotěrného jazyka, který mu děvče tvrdošíjně strkalo do ucha. Otočil ji zády k sobě, děvče se opřelo rukama o zeď, Ferdinand na poslední chvíli šťastně nahmatal násadu od koštěte, zasunul ji pod dívku, zapřel o cihlu, kterou si přisunul volnou nohou, poplácal ji po zadku, a šel se posadit k ohni.
Toho dne mu ovšem někdo asi moc nepřál, nebo přál, ale zmýlil se ve Ferdinandově chuti. Dívka na koštěti nebyla jedinou osobou protichůdného pohlaví chtivou kontaktu s Ferdinandovými genitáliemi. Žena, která si patrně Ferdinanda všimla již před časem, a poté, kdy tak náhle zmizel, jej po dlouhém vyhlížení spatřila sestupovat po schodech z půdy, neponechala Ferdinandovi příležitost k útěku. Vyskočila na něj jako na strom, když utíká před kancem, co nejvýše a co nejpevněji údy obepnula silný kmen. Ferdinand upadl do bezvědomí. Probudil jej chlad a vlhko. Nad obličejem se skláněla bledá ženina tvář, byla tma a automobil se nakláněl ze strany na stranu jako osamocený člun na rozbouřeném moři. Cítil se nepatrně ztuhle, avšak překvapivě odpočatě. Protáhnul se jako po dlouhém spánku a byl by se posadil a podíval z okýnka, kudy a kam asi jedou, ale všiml si, že na klíně sedí stejná žena, jejíž obličej před chvílí zahlédl. Ve snaze odsunout ji stranou, aby získal trochu místa – automobil poskytoval dostatek prostoru pro čtyři lidi - oběma rukama tlačil proti hrudnímu koši. Vzpomněl si na dívku na koštěti a zastesklo se mu po objemných odhalených ňadrech. Zpočátku nepoužíval velkou sílu, neboť se k ženě přecejenom nechtěl chovat hrubě, avšak žena jakoby nebrala ohledy na nic jiného, než na svou vagínu, nepovolila, naopak, uchopila Ferdinanda ještě pevněji kolem ramen, zabořila nehty do masa a lomcovala s ním jako s panenkou a čím dál hlasitěji dýchala. Ferdinand sváděl zoufalý boj. Dlaní zakryl ženě ústa, aby ji nemusel poslouchat a získal čas na přemýšlení. Druhou rukou se stálým tlakem do boků pokoušel ženu přemístit na vedlejší sedadlo. Žena však ještě zuřivěji skákala s celým vozem, hučela a kousala Ferdinanda do ruky. Ferdinand se ocitl na prahu slušnosti. Zpočátku ženu bil pouze do obličeje, později i do jiných částí těla, na které dosáhl - měla docela hezký zadek – když ani to nepomohlo a zdálo se, že se automobil vznese a pohřbí dvojici v hromadě šrotu, zatnul ruce v pěst a ejakuloval. Tím ženu uspokojil, oblékl se a šel se domů omluvit manželce, že je unaven a nemůže s ní večer spát.
59 názorů
ale jo...přiznávám..možná jsem se sekla..možná to bylo jen děsně podobný a taky mě to nebavilo...už jsem toho přečetla hrozně moc... (nebo možnost bé, že z nějakého důvodu kecáš, ale proč bys to dělal?)
..donutil jsi mě k tomu, když ti nemůže nikdo nic říct do očí, tak se holt nedá nic dělat:P
..no tak ho tam publikoval možná někdo jiný, třeba nějaké tvé altrego...ale vím, že jsem to už četla... tvé názory jsou mi lhostejné, páč co si o mně myslí orgáni a jejich altry mi je u zádi... jo a pomlouvat tě už budu, to si piš:)
Nikdy nemam tucha, co meles, protoze to nemas v hlave srovnane a jsi hloupa. Jestli jsi na tenhle text narazila nekde jinde, tak ho musel publikovat nekdo jiny. Ja jsem na zadnem jinem literarnim serveru nikdy nic nepublikoval. Takze opet jisty druh pomluvy. Ty to proste asi ani jinak neumis.
...tohle už jsem určitě četla na Pište povídky..jen nick jsi tam měl možná jiný... taky jsem to tam četla spíš na přeskáčku, co pamatuju... nic kromě kvazišokéznosti v tom nevidím...
jinak asi nevíš ani nic o satanismu..on patrně myslel satanismus podle LaVeye... v podstatě se jako LaVeyovi satanisté chovají skoro všichni dnešní lidé, jen to neví... já ne..ale vím o čem tenhlke druh satanismu je... asi i proto chápu jeho zlo... protože i LaVeyův satanismuz je zlý, i když si to většina lidí vůbec neuvědomuje... možná dokonce je v nenápadnosti toho zla zlo ještě mnohem horší, než kdyby někdo obětoval děti... ale to pláču na špatném hrobě, páč ty stejně asi nemáč tucha, co to melu...
Hele. Nevim, co mas za problem. Ale tvoje uchylka me nezajima. Tohle je literni web, ne satanistickej. Tady se vicemene ceni inteligence, ne stupidita. Komentar zalozeny na tom, co jsi napsal, je znamkou toho, ze tvoje motivace je nekde jinde, nez se od ctenare ocekava.