Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mami

03. 05. 2008

3045

Autor

Grainee

Mami…

Jsme každá jinak jiná v každém ročním období

Při pučení našich vlasů stejně stejná

Nepořádek na stole už dávno nemám

Uklízela jsem ho postupně do sebe

Od malička

Praskám nehet po nehtu

Tvůj pot do mě pomalu stéká křičí

Injekční stříkačkou ti zpět vpichuji vypůjčený adrenalin

MAMI

říkala jsem ti od mala

Teď když už jsem o něco menší nebudu ti říkat jinak

MAMI?

Brečím proto abych si trochu osolila život

Sladit ho mě už nebaví

21 názorů

Hesiona

22. 07. 2009

Dát tip

Jo, vím o čem je řeč, mám tři dcery ...*

Grainee

21. 08. 2008

Dát tip

Rádo se stalo. Děkuji za návštěvu.

bestye

20. 08. 2008

Dát tip

něco podobného právě teď prožívám - ovšem z té opačné stránky. Díky za pohled z druhého břehu :c)*

Monie_Kim

13. 07. 2008

Dát tip

...věčný to souboj mezi námi (dětmi a rodiči), jednou se však vzbouří každý alespoň v sobě samém. Pěkně napsané.

Santi€

05. 06. 2008

Dát tip

četla si mou "A ví o tom..."? rozumím...ač útržkovitá a graficky rozháraná

má to svá dobrá místa - hlavně první tři strofy člověk cítí, že umí žít samy za sebe.. se slzami bych do básní neplýtvala, adrenalin mi přišel příliš konkrétní do té jemné scény, ale počítám, že tak jsi to nejspíš chtěla.. tahle čtenáře navnadí, je za čím jít. (přiznávám, že na oplátku.. jestlis o ty kritiky nestála, tak mě to mrzí, beru to jako revanš za pozornost, kt. tu cítím, že bývá málo..)

Ježková

20. 05. 2008

Dát tip

Hravá i vážná.. vražedná kombinace;)

Grainee

06. 05. 2008

Dát tip

díky za upřímnou kritiku.

Zbora

06. 05. 2008

Dát tip

Tahle je docela fajn. Hlavně první půlka (třeba to s tím uklízením nepořádku do sebe - to má nápad, není to jen tlachání. Pak to trošku sklouzne k takovému tomu přímému patosu. Tomu bych se (zpovědím) v poezii asi snažil spíš vyhnout.*