~SBOHEM,odcházím~

Proč jen?! Roztrhejte ty

umlčená ústa hvězd a

vystrčte prdel do

průvanu vašeho

zájmu a

porozumění. Pak mě

svlíkněte do naha a

pomalujte sprostotou vašich

duší. Tněte a

poražte ten strom života,

vytrhněte ho i s kořeny.

( nic jinýho stejně neumíte )

Vidím

vás zpívat na hořící

hranici sedmikrásek mezi

bahnem vyumělkované lidskosti. No tak už

mi konečně pořežte

žíly ostřím které

nepálí ale chladí

hnusem a vámi.

( nebo snad vámi a hnusem? )

A pak, pak

mi konečně vyrvěte

srdce a nechte

ho rozdupat na rudý

prach stádem vaší

nízkosti.

( slyším dětský pláč vaší lásky )

.

.

.

A já budu konečně mrtvý,

konečně šastný.

( A já budu konečně šastný,

  konečně mrtvý )

.

.

.

SBOHEM, odcházím