Překvapivá zpráva

Poklopec

Je kolem čtvrté odpoledne.
Chlapec se kolébá na dětské houpačce, kouká na hodinky a nohou víří prach pod sebou.
Přestane se kolébat a jen se zadívá před sebe, když mu někdo zakryje oči a zeptá se: „Kdo je to?“
Chlapec se pousměje a nadechne vůně rukou. Skrze prsty prosvítají sluneční paprsky.
„To jsou mi ale blbý fóry,“ řekne chlapec.
„Ale jdi, ty bručoune,“ řekne a zalíská ho ve vlasech. Je rozverná. „Co dnes podnikneme?“
Poprvé se jí zadívá do obličeje a chvíli na ni mlčky kouká, než se vzpamatuje a řekne: „Do hospody.“ Dívka se netváří nijak nadšeně.

Sednou si na zahrádku. Ona pije víno, on červenou limonádu.
„Klidně si dej pivo,“ řekne dívka. „Mně to opravdu nevadí.“
„Nemám rád pivo.“
„Tak si dej víno.“
„Ty mě nechápeš…“
„Ale znám tě, znám tě moc dobře,“ přeruší chlapce.
„Ne. Nechápeš…“
„A já říkám, že chápu. Nemysli si, že jsi tak složitej. Nejsi!“
„Sakra, nech mě domluvit! Chci říct...“
„Nekřič na mě. Udělala jsem ti snad něco?“
„Ne, ale ty nechápeš, co ti…“
„Aha, takže já jsem úplně blbá.“
„Nejsi blbá! Do prdele, chci ti jen říct, že jsem abstinent.“
„Aha,“ neřekne omluvně, jako spíš soucitně. „Tak si dej víno s kolou.“
„Ne! Jsem abstinent.“
„Ale proč?“
„Je na tom snad něco špatnýho?“
„Hm, to nevím. - - - A tos nikdy nepil? Ani panáka?“
„Jasně, že jsem to ochutnal. Za co mě máš?“
„A pořád ti to nechutná?“
„Změníme téma,“ řekne chlapec a čeká, že bude konečně mlčet.
„Už jsem ti říkala, jak vidím lidi jako shluk barev?“ řekne naprosto pohotově, jako by normálně navázala na předešlý rozhovor.
„Jako shluk barev?“
„Když to zjednoduším, tak všechny lidi vidím jako obrovské barevné koule. Většina je uprostřed hustě černá a okolo má spoustu barev, ale ty mi přijdeš uprostřed barevný a kolem černo.“
„Možná jsem Černá díra, co všechno pohlcuje, ale nic nedává. Jen antihmotu.“
„Já myslím, že jsi milej,“ řekne s úsměvem, protože jeho poznámku nepochopí. „Ale možná bys měl trochu té barevnosti pustit i na povrch.“
Chlapec obrátí oči v sloup a zadívá se k vedlejšímu stolu na dva přiopilé muže. Dlouho to však nevydrží a řekne: „Jdu se vyčůrat.“

Močí do mušle a dívá se před sebe na dlaždičky. A i když přestane močit, stále stojí u mušle a přemýšlí. Vedle něj si povídají dva muži.
„Ty vole, já bych šukal.“
„Viděls tu, tu…“
„…tu intelektuálku!“ doplní ho druhý „Jasně, že viděl. Pudeš do ní?“
„Na takovou nemám. Sbal ji ty.“
„É. Nejsem dost vožralej.“
Ani si neumyjí ruce a odejdou. Ještě chvíli se chlapec dívá do mušle a přemýšlí. Odplivne si, zapne poklopec, dojde k umyvadlu, podívá se do zrcadla a usměje se. Otočí kohoutkem a žádná voda nevyteče. 
Přisedne si k dívce a přisune se blíž. Pořád se usmívá.
„Stalo se něco?“ zeptá se dívka.
„Mělo by?“
„Jsi jiný.“
Číšník donese láhev vína a dvě skleničky.
Dívka se pousměje a chlapec nalije víno. „Na nás.“
„Na delirium tremens,“ řekne dívka a zasměje se tak nahlas, až se dva muži u vedlejšího stolu ušklíbnou.
Zatímco chlapec dolévá víno, vypráví mu dívka historky bez pointy, takže nikdy neví, kdy se má smát. Kyne alespoň hlavou.
Nakonec zaplatí a s lahví v ruce odvádí dívku domů.
"Víš, na co jsem přišla?"
Nenechá chlapce odpovědět a pokračuje: "Já ti řeknu, na co jsem přišla: Zjistila jsem, že po pár skleničkách vína se lepší má angličtina. Do you understand me?"
"You´re tight."
"Co? No to je jedno. Chci dancing!" a podívá se na chlapce. "Nebo aspoň tančit."
"Neumím tancovat a vůbec, napij se vína."
"Ty mě chceš opít!" řekne a napije se. "Vím moc dobře, proč mě chceš opít." Stepuje po obrubníku a pije. "Každej chlap mě chce opít. Jste všichni stejný!" Spadne na silnici a zůstane ležet. Obličej tiskne k silnici a láhev se kutálí z kopce.
Chlapec využije situace a vezme dívku do náruče. Ta obejme jeho krk.
Chlapec dovrávorá k nejbližší lavičce a usadí dívku. Usměje se na chlapce a ten ji políbí.
Dívka je přiopilá a vášnivě líbá chlapce po celém obličeji. Vezme ho za ruku a odvede za křoví. Lehnou si do trávy. Dívka vzdychá a kouše chlapce do ucha. „Honzíku.“
Chlapec se zarazí, zamyslí, postaví a zapne poklopec. „Už je pozdě, doprovodím tě domů.“
Dívka sklopí zrak a pokusí se vstát. Trochu se motá. Chlapec ji podepře a mlčky odvádí domů. Cestou nemluví. U vrat do zahrady řekne dívka „Dobrou noc.“ a políbí ho na tvář.
Chlapec se ještě chvíli dívá, jak odchází, pak přejde k jabloni a začne močit. Dívá se na úplněk a tiše se směje.

---