Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠelesty
Výběr: Markéta, Krytyk, thalina, Zbora, Print
01. 02. 2010
32
17
3304
Autor
Alimra
když okapy plné ledna
a stromy malované pomyslnou čárou
vidím dvakrát
poprvé okno uhranuté rukama
podruhé prsty na ramenech
padám s obrazy
do slunce
vydupaného na zápraží
botkami z kterých sotva odkapalo včera
jsou děti
na prvním místě malíři
a jsou cestáři kterým z vozů padají slzy
17 názorů
Nebudu opakovat to, co už tu je psáno. Cítím to jako Print. Zajímavost : ač je ta báseň naprosto konzistentní - stejně si umím představit, že by mohly spolu existovat i jen první a poslední sloka...
Milá Alimro, tvojí poezii nerozumím obecně vzato, což se stane. U této básně si dovolím zaslat avi kritikovi po citaci jeho vlasních slov:"Další fotografie do soukromého alba, nad nímž bohužel cizinec bez kontextu nakonec usíná"...
krytyk: a tohle ti takové nepřipadá?
Na Tebe člověk musí mít rozpoložení a chuť se vracet. Třeba I. Wernische můžu číst kdykoli a pokaždé mi sedne. Podruhé už mě ale číst většinou nebaví. Když jsem tuto přelítnul v rychlosti poprvé, říkal jsem si, že to je nějaký kýček. Naštěstí mě napadlo vrátit se a uvědomit si, že za některými takovými výrazy, co jsou v poezii obecně hojně rozsívány, stojí něco, co už zas tak běžným vyjádřením není.
zaregistroval jsem tu dva názory - strhující začátek a strhující konec - kdyby se hlasovalo, tak jsem pro ten konec :-)
Alimro, chtěla jsem napsat, že máš vskutku oči proto aby viděly a ústa aby podala svědectví Ale Tvůj pohled je už sám v sobě svědectvím a slova? ... chtěla bych vidět do tváří těch jež si je čtou... :-)
"Verše v knize jsou možnost poezie. Nebo také její hrob. K životu se probírá až tím, že se tištěné slovo proměňuje v hmotnou, trojrozměrnou lidskou skutečnost" (J.K)
vše nejlepší k tvému čtvrtečníku svátku :-)
markéta
z poslední strofy by se dalo vyvinout zajímavé haiku při troše štěstí a umu, který já nemám
Začínáš být k nerozeznání od Markéty, a to věru není nejlepší hodnocení ode mne, jako beton, jako beton