vločkatančíjazz & dadadik: děkuji Vám, moc...
Dobrá práce. Nemá smysl se rozepisovat víc.
mockrát děkuji, je milé vědět, že někdo o tyhle věci rád zakopl...ještě jednou děkuji
splétám- zakotvila som v tejto básni. wow!lubi sa mi ako píšeš!
Zé: 05:47:29 - to sis dal dobrý budíček, nebo večerníček, či co to pro Tebe bylo!
Děkuji Ti za čas, co jsi mi věnoval, samozřejmě za milá slova a že musím "hrozně zkoušet" - chci věřit, že každá zkouška/zážitek posiluje/formuje/učí pokoře/radosti/..., takže jsem asi za všechny vlastně ráda.
Ještě jednou Ti děkuji.
je lepší mít možnost číst tyhle básně pohromadě. - tím, jak jsou konfesijně zaměřené, vytvářejí celistvé pásmo, na způsob lyrického deníku. - mohlo by jich být i třikrát (desetkrát?) tolik. - nemyslím, že je zde zřetelnější lineární příběh, jakkoliv zde příběhy jsou, jak je jednotlivé básnické sondy nastavují čtenářské pozornosti. - ten příběh (příběhy) mohou mít mnoho zastávek a chvil, těžko říct, které jsou výraznější. - patrně podle toho, jak je přináší sám život. -
tohle spojení prožitku a básnického výrazu (v němž, jen tak na okraj, výborně fungují převody mezi pocitem a obrazem) je jednak důležitým hnacím motorem, protože dodává básním životnost, zároveň však možným omezením, protože je při něm, nejspíš bezděky a spontánně podle přirozené potřeby (proti čemuž v této chvíli nelze nic namítat), vyčerpáván stále stejný princip. -
kdybych si měl představit, co by se mělo do budoucna, bude-li nějaké, proměňovat, tak reflexe toho, co může v básni nastat, do jakých dalších polí se může báseň ve vztahu slovo-svět dostat a jaké referenční principy ve svém jazyce testotvat (aby to nebyl stále jeden sebereflexivně-konfesijní způsob, byť variovaný zpracovávaným materiálem) - tuším, že takové proměny se nedají naordinovat a že dokonce ani nelze předpovídat, zda autorka bude potřebovat přestoupit z vlaku, který jí i básním v tuto chvíli dobře slouží.
myslím, že i přes nejedno přilnutí k obecně lyricko-emocionálním obratům (viz trefné příklady a2a2a; též báseň "stáda plamenů" - zde je však i několik svěžích momentů, či "v kulisách divadla"), rozhodně převažuje využití motivů s vědomým cílem, k vlastnímu stvářenému světu. - energie zde nechybí v žádném případě a mnoho obrazů se zablýskne v čistotě a nezbytnosti vůči záměru sdělení.
k poznámce o hledání alternativ výrazu bych rád připojil, mohu-li, že obecně platí: čím méně zřetelný je zpracovávaný vjem, prožitek, tím větší bývá tíhnutí k zobecňujícím, nedoostřeným konstrukcím. - avšak právě v tom hledání převodních vztahů mezi prožitkem a slovem, ve vychytávání prožitku a hledání ideální úrovně zobrazení (neboť nemá smysl podávat světu svou neomezeně hlubokou a rozsáhlou introspekci všeho, co projde duší) je největší kouzlo.
takže přeji hodně štěstí i vzrušení při vynalézání způsobů jak vyjádřit to, co si žádá o pozornost, a mít víc a víc na paměti i potřebu tvaru básně viděného zvenčí. (ten zatím netrpí, to musím říct, i když rezerva směrem od obecného k specifickému jazyku zde je a je naděje, že přijdou další objevy.)
ještě abych se neutopil v suché analýze, básničky mě chytly, skoro bych je i hltal, kdybych se nebrzdil. - je v nich dost života i světla, dobré znamení.
první dojem je bezva, stejně ale mám pocit, že jedno čtení těmto básním nestačí...takže tisknu, připravuji na noční stolek a večer si je pěkně vychutnám, už se těším, co dalšího objevím mezi řádky:)
Já také děkuji,jsem rád, když zde nacházím, jak se mi zdá, spřízněnou duši co do potřeby i způsobu vyjádření a navíc to byl pro mne hezký zážitek.
VT: jsem to nechtěla napsat tak přímo..ale bohužel ano:)
Vaud: myslím, že spousta lidí z Kafe ani nereflektují mou osobu, což samozřejmě není chyba, pouze konstatuji - nicméně Tobě děkuji!
guy: děkuji Ti! Jsem ráda, že sis našel své místo. A musím říct, že jsem zrovna nedávno zjistila, že je to ve východních zemích Evropy i nějaké přísloví, jen tam nejsou vlaštovky na dnech řek, ale přezimují ve vykotlaných kmenech stromů...tak mi to přišlo zvláštní, taková mírná náhoda
a2a2a: Tolik krásných slov si ani nezasloužím. Děkuji.
Ano, některá slova používám často a jsem si toho vědoma, ale musím říct, že ať jsem se snažila sebevíc, úplně se mi nepodařilo najít odpovídající synonyma a když jsem i nějaká našla, byla mezi nimi drobná nuance, která je pro mě ale nepřekročitelná a zatím jsem nenašla jiné alternativy. Pro vyjádření některých pocitů jsou právě tahle slova klíčová, protože se vztahují k tomu,co chci říct, plnovýznamově. Jak zpívá Mňága "..hledáme slovo, to slovo...", jen mně se to zatím nedaří. Takže jsem z nich nakonec udělala (nebo se alespoň pokusila) spojnici mezi vším.
A jsem nadšená z Tvých slov o jisté drobné noblese, která je dodána vybranými slovy. Jsem ráda, jestli se mi něco takového opravdu podařilo.
Co se týče o mých pocitů, vlastně na nich je založena celá sbírka a jak už jsi řekl, je to dlouhodobé otáčení, přemýšlení, rozebírání, vyrovnávání se a i jisté přesvědčování sebe sama.
Ještě jednou děkuji za Tvůj čas a kritiku, která je pro mě cenná a vážím si jí, protože mi ukázala, že se mi snad trochu podařil můj záměr/snaha.
Ještě jednou Ti děkuji.
Pro mne neskutečně krásné. Alespoň takovýto dojem mám z prvního čtení.
V podstatě nenacházím nic, co bych chtěl vytknout. Naopak, sbírka svědčí o autorském sebevědomí, stavějícím na důvěře ve vlastní pocity. Projevuje se to třeba tím, že se v řadě básní objevují shodné rekvizity ,,,tělo,,,nebe,,,a další, které se již sice nijak neopakují, ale vzbuzují v jiných textech jiných autorů dojem klišé ,,,vlci,,,měsíc,,,čajové lístky,,, apod. Zde je tomu však naopak, jsou použity v neotřelém kontextu a spolu s mírně vznešeným jazykem, který celé sbírce dodává noblesu, tvoří přirozenou spojnici i rám, nicméně po druhém přečtení bych přece jen snad doporučil s těmito rekvizitami malinko více šetřit, ale i tak moc, moc hezké. Především však jde o autorčin respekt k upřímnosti vlastních pocitů, které si prožila a následně v sobě obracela. Přitom je exponovala jenen na sobě samé, popřípadě na potřebě blízkého člověka, ale i do širšího okolí, třebaže toto o tom nemá tušení, ale tento subjektivismus je přesvědčivý, protože je nám vlastní.
tak jsem si konečně našel soustředěnou chvilku, i v těch vedrech
a místo, které se mi v tom nejvíc líbí, je tohle:
stále věřím
že vlaštovky na zimu neodlétají
ale spí na dnech řek
ale samozřejmě jich tam je víc, i hlubších, než je dno řeky :-)
a příjemných *
Coby jeden ze redaktoru Kafe musim rict, ze jsme meli vzdy zajem o Tve basne - ja trochu dyl nez ostatni :-)
zoom? to zní dobře :-)
Mě spíš napadlo něco, jako je na hlavní stránce "nejlepší díla", tak vedle dát podobné okno s kritikami, ale nějakými opravdu konstruktivními..jenže to je spousta nápadů a málo času/iniciativy a co si budeme namlouvat, vždycky se líp sní, než realizuje.
Vt, nikdo Tě z pérování neosočuje, jen objektivně je jejich práce založena na vlastní iniciativě a přeci jen, kolik lidí si ji tady tak úplně váží a má k ní nějaký respekt?
Sebe si budu schovávat pro sebe, ono nabídnout se/doporučit, to jsem nikdy neudělala a když otevřu tady arénu, tak se taky nestačím divit..mám pocit, že lidé kolektivně ztrácejí soudnost
VT a thalina: předně děkuji VT za zastavení.
K rozebírání díla bych se ráda zastala kritiků - přeci jen, kdo má čas na něco takového, co si žádá opravdu dlouhou chvíli, kdy se bude člověk moci naprosto soustředit a tak..rozbory nejsou sranda, je potřeba se k nim vracet a neustále přežmoulávat rozpitvávaný text, zkoušet X pohledů, přemýšlet a hledat souvislosti, což stojí obrovské úsilí a energii.
Navíc a hlavně, tady člověk nikdy neví, kdy se dotyčný/á smaže, dílo zmizí a myslím, jestliže by se takováhle myšlenka, na nějaké celistvější rozebírání sbírek měla rozehrát, chtělo by to samostatnou část/klub nebo něco, kde by to zůstalo, aby několikahodinové/dnové úsilí nebylo zničeno třemi kliky na tlačítko "smazat dílo/autora".
Za mě musím říct, že bych to opravdu uvítala a vážila bych si toho, i klidně rozbory s jednotlivými básněmi či povídkami. Ale podmínkou by bylo, že autor by byl "zataven" v internetu a nemohl by dílo smazat. Pak si myslím, že by se našli jedinci, kteří by se do něčeho takového pustili.
Troufám si tvrdit, že by to ocenilo více lidí, než jen já. A koneckonců, proč by se pak něco takového nemohlo /ne/nápadně dostat i do Kafe, když už se to tu pojí, propojuje a jsou snahy o spolupráci.
mimoň: děkuji Ti, bude mi ctí, když se vrátíš
thalina: V tomhle vedru ses do toho pustila, jo? Obdivuhodný výkon. Ano, přiznávám, že se to asi nečte úplně hladce a vyžaduje to jisté soustředění, ale chci věřit, že snaha čtenáře je nakonec nějak vykompenzována.
Děkuji Ti, že jsi se vrátila - vážím si toho. A pocity, které jsi napsala, jsou takřka přesné. Ještě jednou Ti děkuji
Dávám si to do oblíbených, tip zatím ne, protože to nemám načtené (a že je to kusanec). Ale myslím si, že se do toho později náležitě dostanu - a myslím, že nemluvím pouze za sebe. Pozornost si to každopádně zaslouží.
IVO: Tisíceré díky, jsou to velká slova, tak ani nevím, jak na ně zareagovat.. Je to zvláštní - jako jeden z mála mě máš rozloženou před sebou již pár let a já za to jsem ráda. Dával jsi rady, chválil i vytýkal - cením si toho. Knižní publikace by tady byla vhodná jen kvůli formě, že by se to asi lépěji četlo, takhle je to vážně nálož..Ještě jednou - děkuji
Morgaine: děkuji Ti!!!
Zralé na knižní publikaci a udělení nějaké té ceny. Hoj, nemejlil jsem se v Tobě, ještě když jsi byla "růžičkou". Nikdy jsem od Tebe nečetl báseň, která by byla oddechovým počteníčkem. Spíš naopak, q. e. d.
*T
manua: děkuji Ti! vím, že je ho asi hutnější, než je běžné, i já jsem občas byla na pochybách, nejsou-li některé výrazy přespříliš, ale..ale ano, takhle to má být, ač vzít to na jeden zátah není jednoduché. (ale zase nemám hloupé čtenáře, takže to určitě zvládnou!!!)
wanker: mno..občas mi přijde, že už začínám..ale snad zatím moc nenudím. Hlavně - čeština je krásná, takže stačí si chtít hrát a zkoušet.. Děkuji Ti
Dostala jsem se po Klam něhy a musím se k uvedeným básním znovu vrátit jindy, jsou velmi silné, oslovují mě a potřebuji je i trochu strávit a ne je shltnout jako občerstvení z fast foodu. Jsem ráda, že mám možnost něco takového číst a dnes mne oslovilo speciálně:
"dny nás prudce míjely
srážely na podlahu
zavalovaly ze všech stran
a ta tvrdá
vzájemná lítost v unavených pohledech
byla nevyslovitelná"
bomba, děkuji Ti, hlaveň je masakrální - zní to dobře, klam něhy do hlavně
díky!
samo sep, již to tam střílím, hlaveň snad bude to pravé..
vindal: tisíceré díky
myslíš, že bych mohla velmi (ne)nápadně požádat o klub?
vindal: tisíceré díky
myslíš, že bych mohla velmi (ne)nápadně požádat o klub?
tak to je suma, dost dobrý*
vinca: děkuji Ti
vaud: já taková nutkání nemám, to teď jen slabá chvilka mě přemohla
andrea: děkuji Ti
Hej, to je tsunami obrazu a pocitu, co nejpis chvilku lezely v supliku - ja bych mel asi nutkani je vybalit po jedny. Paradni jako vzdy. *
guy: slibovat nemusíš, ale když se vrátíš, budu jen potěšena a nesmírně ráda
děkuji Ti
jsem na tom jak thalina, takže slibuju, to co ona ..
velmi Vám děkuji
thalina: ono to má mít jistou linku, kterou nevím, jestli se mi úplně podařilo správně skrýt tak, aby byla ještě patrná a spojovala to, ale doufám, že klid na čtení ji alespoň poodhalí:)
Písmák