Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejsou rána; kdy vzduch stoupá vzhůru
22. 07. 2010
37
34
5566
Autor
Delahaye
zasažena ranním vzduchem
vplouváním
a přesným krokem
jistotou souznění
pomíjení
pošleš úsměv do lomů světla
při vědomí
že každým dnem zbývá síly
na méně cest
34 názorů
Manuamanua
27. 02. 2011
Mě nemusí zasahovat, žiju tím, jen závidím ten úsměv.. méně cest je méně úsměvů v mém životě... beru to, díky *
totéž co Fouckault z hledska formy, báseň mi však přijde jako plynulá, rytmicky velmi dobře zvládnuta a navíc mi svým motivem velmi sedí.
Pišta_Hufnágl
23. 07. 2010blboun nejapný
23. 07. 2010
Pišto, nevím, proč si mermomocí buduješ pověst místního dr. Ratha, ale za chvíli už by s tebou mohli strašit i malé děti nebo začínající přispěvatele :-)
Čti pozorně - Fouckault mě víceméně strhal a já mu 2x poděkoval za jeho čas.
Ono je rozdíl napsat kritiku nebo si jen tak flusnout, aby řeč nestála.
A ty jsi kdysi - velmi dávno tomu - uměl i smysluplně přispívat.
Škoda .. ale hlavně pro tebe.
Takže opakuji - klidně mě strhej a já budu rád.
Ale hlavně si mě nepleť se svými obyvklými duelanty, kde si tříbíš svou bystrou mysl .-)
Pišta_Hufnágl
23. 07. 2010
Pišto, máš nějaký konkrétní důvod, proč jsi mě napadl ? Nebo jen špatné ráno ? Protože tohle není reakce ani kritika, jen taková slina, z níž část ti ulpěla i na kabátku.
Měj hezký den.
Pišta_Hufnágl
23. 07. 2010
:-) uch, Láďo, díky za vyčerpávající rozbor.
jen - teatrálnost ne-e, v té si nelibuju a určitě se jí vědomě i podvědomě vyhýbám
"plovoucí lyrika" je moc hezký termín .. (whatever it means :-) )přesně tak (jak ji chápu já) bych chtěl umět psát
nad "sílou" se zamýšlím, ale přišla úplně sama, nebyla tam tlačena, takže jsem ji nechal žít svým životem
ale určitě by to šlo i lépe (ale co taky ne, že jo :-) )
Měj krásný večer !
P.S. ještě jednou dík za Tvůj čas .-)
jsou dny kdy svítááá o něco dřív :-)
-- jsem rozpačitý ze zalamování, přijede mi to trochu teatrálně udýchané slova "vplouvání" a "pomíjení"..
zase to má trochu náběh na to co jsem v minulé kritice označil za -plovoucí lyriku-
je to text co (ve své první polovině) plyne sám v sobě v jakési malebnosti ovšem bez výrazných ostnů generující něco kontroverzně složitejšího, -- než je vidět skrz ránem zamžené skla básníkových brýlí ..
(navíc zde zdá se autor v ranní roztržitosti vzdálil i logické syntaxi věty,- zdá se to jen mne že věta není celá, nebo je v ní o kolečko víc?
:-) )
ale pozor druhá část básně se mi velmi líbí
"lomy světla" jsou bezvadné, lomy euklidovy, muklovské, či jiné? - natrknutí či znejistění slovem -při vědomí-
pošleš úsměv do lomů světla
při vědomí
že každým dnem zbývá síly
na méně cest
osoobně bych škrtl slovo ůsíly" přijde mi tam tak nějak na sílu, bez něho by to šlapalo také,- navíc napětí vzniklé veršem
-že každým dnem zbývá-
mi nepřijde marné
přesně tak vzniká poetika ke které se lze vracet*
return-of-ca-2
22. 07. 2010
...i v hospicu by tomu rozuměli:D...ale jo: kdysi Chaun natočil dobrej Gen o dramatičce Daniele Fischerový (tývý to hrála tak před šesti lety) - a ona tam říká:"Každej den zjišťuju, že ten starej pes umí těch kousků míň a míň..."...přišlo mi to jako banalita, po těch šesti letech už ne...jak prostý, co?.))