Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ oceli
19. 09. 2010
17
13
1999
Autor
Elleanor
Chtěla bych krvácet, když ostří zdolá odpor kůže. Chci cítit bolest. Být zase živá...
Učil jsi mě, jak žít.
Dnes vím, že dýchat smím i bez snů a tužeb.
V oblacích dávno se nevznáším.
Hrozí přeci pád.
Netoužím po lásce,
vždyť samota nebolí.
Na štěstí nevěřím.
Slzy patří dětem.
Duše peklu.
Tvář kameni.
A srdce ledu.
Byl jsi mým mentorem.
S každou ránou
víc jsi mě zocelil
vůči hybridnosti světa.
Snad měla bych ti poděkovat?
13 názorů
rozdupanésrdce
22. 09. 2010Kiwagamo´ag
19. 09. 2010
Agnes už napsala vše podstatné...
Snad v budoucnu potkáš lepšího učitele... *T
Víš co je na snech nejkrásnější?
I když si namlouváš, že už žádné nemáš, pořád v tobě jsou.
Tak otevři oči, bolest je všude, kde je láska, láska je všude, kde je cit a cit je všude, kde tluče lidské srdce. Bez snů se nedá žít, bez bolesti by život neměl smysl, a bez zklamání by nebylo štěstí.