zvláčnělá: děkuji za tvé návštěvy... když vstupuješ do moře, bárka z proutí tě neudrží... našlapuješ mělčinou, ale tahle voda má temnější modrou hned pár kroků dál od břehu... to jen ze břehu, z bezpečí, se jeví jako přemýšlivá.
Myšlenka na děti pro mě neuchopitelná...tvoří v básni patřičnou uzlinu...jinak příliš přemýšlivé
ty jo, fakt že sebestřednost :)
vzácná návštěva to sem zabloudila :)
sebestřednost=postavení sebe sama do středu, máš svůj prostor, je to v pořádku,dál záleží, do jaké míry zasáhneš do prostoru druhých, do jaké míry to budou akceptovat, z toho potom dál vyplyne: parchant jeden sebeztřednej a nebo ponoření se do sebe je pro něj a jeho život nezbytně nutné, bez sebestřednosti nemůžeme být sami sebou, nejsme celiství, asi se vše odvíjí od toho, co pod pojmem sebestřednost si každý představujeme, není možné ten pojem znásilnit a nacpat do něj jasná stanoviska a pravidla
jedna z mála těch, proč chodím na P - T
pekná, silná, aj záver dobrý aby to povolilo z naliehavosti
Ač je to tak vážné, musel jsem se závěru zasmát - trochu obsedantně, protože je to pravda, která by mohla existovat bez ostatního textu. To je - fakt! - egoizmus...
sebestředně, mlčky výběruji s velkým V :)
Tak já teď nevím, asi bych si měl počkat na tu Nesinu báseň, abych to plně docenil, že... ;)
Ale "sebestřednost je / zapomenutí na smrt" je tak dobré, že z toho bude tip už teď! ;)
To ses ovážně odhalil! Neokázalé a přesně zacílené!!*!
Armande, Armande.. jak příjemné, že tvoje hvězda nevyhasíná a že jsi pořád tu, pořád TY
skvělý skvělý skvělý
*
Na tomto serveru "amatérů" je přitažlivé, že skrze texty lze občas dohlédnout dál k autorovi a konfrontovat ho s motivací k dané básni či povídce.
Třeba zde bych po formální stránce mohl mít výhrady, například v tom, že myšlenky jsou natolik emotivně zprostředkovány, až mám pocit, že vnucovány. A pak je tu ten pocit, že skrze text vidím dál k autorovi a že mu docela snadno tu emoci věřím a že ta je pro něj více než čtenářský úspěch, který je, jak doufám, nahrazován něčím významnějším, názorovou spoluúčastí.
děkuju všem za
zastavení se.
Sapro: vycítils to dokonale, tvůj cit nemá (a nezná) chybu.
ArnieR: ta dynamika básně je taková, protože původně je kritikou/reakcí na jinou báseň (viz prolog), odtud to uvození, její první dva verše a začátek.
Moudré a iritující zároveň. Gradace závěru je nádherná. Gratuluji! J.
k čemu by hromadil smetí a básně?
a plodil děti?
pro smrt přece
někdy bych přece jen chtěla být opravdu šťastná*
tak jsem zvědavá na 7.11 :)
A být šťastný jenom tak,
že dýcháš a že jsi,
to je vrchol
sebestřednosti...
:-)****
Nejdřív jsem se nudila,vypadalo to na hnusnou moralizaci, ale závěr mě dostal, čtu znovu, již jinýma očima. :)Díky a TIPuji.
poslední dvě, to jsou skvosty!:-)))
Najednou je ta smrt uchopitelná. :)