NEHIHNĚJ

Ta holka říkala nechoď. Nevěděl jsem co tím myslí,ale myslel jsem si.

Poprvé jsem miloval, doma sám. Mockrát.

Viděl jsem ji na zimáku, pojď, usmála se. Neuměl jsem v tom bruslit.

Jen jsem se blbě usmíval a doma smích rozmazal.

Cítil jsem chlapa, tam někde uvnitř a trochu níž.

Chodil jsem na lásku do bijáku. Dlouho.

Tam jsem pochopil, moulo.

Hledal pokus omyl, až jsem ji "náhodou" potkal.

Žmoulal jsem báseň v kapse, civěl do hloubi očí, těch co jsem miloval.

Jsi jako, jako … zakoktal jsem se … "na"

Miluju kaňku v obličeji

bere ti status anděla

pocity topím beznadějí

nevadí žes mne nechtěla

Blázínku blázne, panebože, to já myslela. Podívej co jsem též napsala.

Má luna pro tebe hoří

vzpomínky utápím v moři

nepomáhá

dej ať naplní dušičku

jeho tvář nosím na tričku

Mrkni

To nejsem já

Trochu nepovedený, ale jsi

Ukaž

Máš krásná ňadra a … počkej

teplá ústa

Co ještě

Ještě, ještě … to taky

A dušičku?

No uvidíme

Nehihněj pořád, budu psát nepřenosnou báseň

Nepřenosnou?

Já tobě po bříšku … a

Začni

Naučil minuty počítat hodiny

na dny

v posledních se kundách

zažívá roky

řekni á

a odhal svou angínu

vyměň i duši

za moji peřinu

budu tě hřát

Pokračuj …