Pod sklíčkem hodinek zimního nebe; ty a já

.. já bych .. v loužích měknou tvrdé kůrky ... tohle mě vyhodilo z celkem hravýho textu .. spolu sami spolu sami ... jako ozvěna :)

milé čtení

***

I když to smysluplně evokuje onen hodinový strojek, tikot, natažené perko... rušíš mě svými rýmy ;) To ale je tak jediná výtka, kterou mohu mít (kdybys měl zájem rozebrat to trochu podrobněji po technické stránce, jen si řekni, raději ale soukromě). TIP

"srozumitelná" na první počtení, jde znát "řemeslo" i "duši". Moc hezká *

..vyplnene do poslednej stotiny! ..tlieskam ti! ..fakt nadhera sa zacitat a opriet oci o cas. .. *

Zpočátku to na mě působilo trochu zmatečně, možná tím, že tam je hodně skrytých myšlenek. Celkově ale pěkné, určitě to ale muselo dát hodně práce...*

...slyším tikání vlastního času :-) díky, pěkné *

jo

jsem skoro radši, když nerýmuješ, tip ti nedám, nabízím tep ;)

Na pana Básníka dýchlo jaro. Krása se mu vylíhla nesmírná... *

Parádá

skvělá

..ale jo...*

Hudba... nejen rytmus, ale i jakási symfoničnost na mě dýchla. A taky optimismus, což mi v dnešním světě připadá jako odvaha :-)

pro mě předpisový šálek poezie ..

Nádherné...***

trochejská důslednost .)

Mám s tím problém...možná je to moje ego, co těžko přijímá jiné perspektivy, ale je to takové nemastné, neslané = stylisticky na úrovni, neurazí. Avšak jako by to brouzdalo po melancholicko-prázdném výrazu, jako by to chtělo něco říct, ale křičí to až moc nahlas - než abych to chápal jako tajemství. Respektive, vznešená forma pro všednost a prostotu. Nevím, možná se vrátím.

Preskripce naděje. Moc pěkně sepsáno, celý text na mě působí nenuceně, uvolněně, snad až na malé funebráččí zaškobrtnutí, které však nikterak nezobecňuji a spíše se domnívám, že zde škobrtám já, nikoli autor.

hravó!

jo, *