Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sez útržků
Autor
Můra73
zakleknuté v paměti
babky jednotící řepu
rok za rokem se vzdalují
ve stopách vodníků a víl
a ztuhlá záda rovnají si
až za sedmerými kopci
zářícími zjara žlutí řepky
už dřív jsem slýchávala
o letech asfaltových ptáků
přesto když hadr nasáknutý benzínem
odkrýval barvy strnadových křídel
šeptání slibovalo cesty
ke pšeničným polím
v tom místě
kde nás kdysi honil hlídač kukuřicí
shrnuli půdu do kopců
polím vzali míry
a potom v rozích stloukli kříže
snad aby bylo kde se pomodlit
45 názorů
Ke strnadovi, to byla strašidelná nehoda, když jsem jako malá byla na prázdninách u příbuzných, kteří opravovali asfaltovou střechu.
Tohle je moje téma, zesilované každou další halou, která se v okolí postaví. Byli jsme naivní, když jsme hledali bydlení kousek od Prahy. Nemohlo to dopadnout jinak. Mezitím jsme tu ale hodně zakořenili. Škoda, že stát stále povoluje výjimky ze zákona i pro půdy první bonity, a to i na jiné než strategické/ liniové stavby.
Neřešil jsem velká ekologická témata. Třeba jen to, že tím že postavili továrnu, která mě živí, možná zničili místo, které měl někdo rád. Jen se na to dívám z obou stran.
Ve strnadovi jsem asi hledal metafory a neviděl skutečnost. I to je velmi citlivě napsaná báseň.
Dálnice.... viníci...., hele, ani my, ekoteroristi, nerozdělujeme svět na viníky a nevinné. Na to jsou speciální instituce. V podstatě je třeba hledat menší zlo a být občansky aktivní i v tomto případě, srovnávat varianty....
A s tím strnadem, no to mne leká.
Poslední je super, je o tom jak si zastavujeme krajinu. Předevčírem jsem míjel jedno místo a vzpomínal na atmosféru, před tím, než tam vyrostl satelit. Ale nejsem jen oběť, jsem i viník. Taky někde bydlím, taky někam jezdím do práce, taky spotřebovávám elektřinu.
K první: vždy jsem je obdivoval. Celý den na poli, bez kouska stínu. Za mizernej plat, ale každá koruna se hodí, dokud to jde. Pro děti pro vnoučata...
Ale to je dnes pohádkový svět, jak si dobře vystihla v básni. Dnes by to za ty peníze nikdo nedělal. Na příkopu kolo. Ne, že by se na něm jelo domů, byl to náklaďák. Na řidítka se vešly dvě velký tašky, na nosič košík. Když bylo co. Trpělo se to, patřilo to k té lopotě. Bylo jim spolu dobře. Podrbali si, nemusely se vymýšlet programy pro seniory, aby se necítili osamělí. Jen ta řepka mi k tomu nepasuje. To už je takový současný Agrofert.
alcap on e
09. 01. 2013tip