Klaustrofobická fraška aneb recenze čtení Totemu ve fra 15.10.

pěkná recenze - osobně jsem byla na čtení v různých prostorech (všude jsme byli rušeni, pivem, krájením, smíchem odvedle, vrzáním dvěří, pískotem mikrof´´onu, za které tady lobuješ:), ten nejkomornější a naprosto nejlepší, který jsem zažila byl prostor knihovny - lidé už jsou tam jaksi přirozeně přivyklí chovat se tiše, takže mikrofónu netřeba, hlas se tam nese sám... tím, že to bylo čtení spontánní a úzké (myslím, co do počtu návštěv) a knihovna byla v normálním provozu...bylo to velmi zajímavé a oduševnělé...sledovat lidi, jak se zastavují a společně s vůní knih vdechují i verše...

určitě doporučuji

+ díky moc za výtěr

V pohodě, Jinovato...

Zboro, to s tím mikrofonem... jasně, může to mít mouchy a lidi nemusejí umět číst... ale stalo-li by se to standartem, jehož mouchy by bylo zvyklostí potlačovat, tak jsme někde úplně jinde. Třeba u většího počtu diváků. Který si myslím, že je pro každé umění zcela klíčový. Divák je vyšší hodnota než jakési magické, žádnou technikou nezkreslené poetické ticho, nebo ne?

Díky za info i přání. A omlouvám se tu za křivé nařčení.

Jinovata: to čtení, o kterém mluvíš, bylo čtení, které proběhlo minulé pondělí s Radkem Lehkoživem. Zdeněk Tě skutečně četl a četl Tě excelentně. Mimochodem gratuluji ke sbírce a přeji, abys dobře snášel plky v kurníku literárního jakobyprovozu.

Velmi čtivě sepsáno. Ne zcela korektně (viz a2a2a), ale to patří k žánru - konec konců čtenář si na tyto otázky může udělat názor sám, nešlo o zkreslování samotného čtení, ale o svéráný pohled. Například mi nic nebrání mít jiný názor na to, jestli je vhodné, aby čtoucí autor okřikl pozdě příchozího - nic není zkresleno.

No a doufal jsem, že tam objevím své jméno! Zdeněk se mi dušoval že mě četl. Tak buď to bylo na jiném čtení (což je klidně možné) a nebo tě má tvorba doslova minula, což je také dost možné.

svou přítomností pozdvihnu úroveň každé kulturní akce

Straka je dobrej, no.

+diskuse promazána

Další troll, další persoban. Nekrmte trolly, nebo dostanete persoban taky. K věcným záležitostem odpovím ještě později.

To už se ale dostáváme k otázce prostoru samotného. Fra má samozřejmě spoustu nedostatků se kterými osobně nic nezmůžu ani se o to vlastně nechci pokoušet (i když je fakt, že to krájení okurky asi není úplně nutné). Je spíš na lidech samotných, aby si uvědomili jak se mají chovat a na básnících samotných, aby se naučili číst tak, že žádné zhlučňovadla potřebovat nebudou. Myšlenku čtení do mikrofonu tedy odmítám. Možná by to fungovalo, možná ne (dost často se na čtení s mikrofonem stává, že se návštěvníci normálně baví, protože mikrofon je přeci překřičí). Fra má velikost menšího obýváku, takže těch pár přeslechnutých slov považuju za jistou daň z toho, že návštěvníci mohou poslouchat přirozený hlas neprohnaný přes drátky a nemusí trpět hučení a skřípání z beden. Navíc čtení do mikrofonu je kupodivu poměrně zvláštní disciplína, kterou, jak jsem si za ty roky všiml, jen málokdo zvládá.

S těmi pozdními příchody. Fra není divadlo. Je to opravdu spíš kavárna, kde se lidé sejdou a autorské čtení jim k tomu poskytne dobrou záminku. Mimochodem zajímalo by mě, jak bys reagoval, kdybys dorazil v 19.30 a dveře by byly zamčené. Jsem si jistý, že určitá část lidí by jimi začla lomcovat nebo něco křičet do otevřeného okna, což by čtení také asi moc neprospělo. Pokud bych opravdu chtěl dělat něco formálního asi bych Tvoje připomínky bral daleko vážněji. Nicméně i takto děkuji a pro příště se pokusím alespoň ty nerušivější věci eliminovat.

Mimoni, rád se přijdu podívat, až budeš pořádat nějaké čtení, které vyhoví tvým nárokům. Dej mi prosím vědět.

Zbora: Klíč od dveří má obsluha. Dají se ale vymyslet i jiná opatření.

Mikrofon, kombo, tma a bodové světlo by komornosti rozhodně neubraly, a možná by se pak nestávalo, že člověk nerozumí nějakému slovu.

Zpomalit, zastavit, to bych taky rád. Pořád jsem v jednom shonu, pořád musím něco tolerovat. A pak mám ještě tolerovat nedokonalosti na čtení? Na tolerování nedokonalosti není nic dokonalého, magického, poetického.

Mám pocit, že v básnické obci pořád panuje jakási naivní představa o tom, že verše jsou nezničitelné formálními náležitostmi (úprava knih, dobrý přednes atd.), že jejich síla naopak tkví v takové té ušmudlané autistické kráse, která je ošklivá jen kvůli tomu, že ji necitliví lidé nevidí. Jenže nedokonalost je prostě jen nedokonalost.

Tato víra snad pramení ze správné zkušenosti, že málokdy můžeme poukázat na konkrétní kritéria, která básně dělají špatnými nebo dobrými. Jenže už čtení básní nejsou básně.

A jestli ti jde o komorní atmosféru, tak v takovém počtu lidí už by se čtení mohla pořádat i ve větším bytě s velkým pokojem. Atmosféra ve fra mi rozhodně nepřipadala komorní, už jen kvůli tomu krájení okurky a vrzání vchodových dveří.

Kochan: Unavuješ mě. Nic věcného neříkáš, jen prudíš. Tumáš personal ban, trolle jeden.

ukládáš si tedy klauzuru neslyšení?

důvod, proč nespat takový nebo onaký spánek, samozřejmě není. ta otázka z mého textu nijak nevyplývá a je nutno ji zavrhnout jako nelogickou, nesystematickou a v neposlední řadě zvrhlou.

ale nakonec v důsledku těch muk, které zažíváš obcházeje s ušima doširoka zavřenýma kolem švitořících básníků a básnířek, možná pak doma - unaven tou flagelací - již spíš jako nemluvně.  

Kochan: Recenzent je voyeur, ne klepna co poslouchá cizí rozhovory.

Znáš nějaký důvod, proč bych spánkem spravedlivých spát neměl?

Předně díky za pohled zvenčí. Spoustu věcí zde v diskusi nastínila už Pomerančová a a2a2a, osobně bych jen rád dodal, že nejsem moc příznivce dlouhých úvodů, navíc v místě, kam chodí lidé, kteří většinou přesně ví, na koho jdou a kam jdou.

Čtení Totemu ve Fra má nastavený začátek vždy na 19.30 s tím, že skutečný začátek záměrně směřuji na dvacátou hodinu, do chvíle, kdy se většina zpozdilých tramvají i osob došourá do cíle, kdy všichni dostano svá piva, kávičky a své pizzy. Tomu, že lidé pendlují dveřmi ještě hluboko po zahájení čtení opravdu těžko zabráním. Klíč od zámku dveří nevlastním.

S tvrzením, že je Fra pro přednes nevyhovující z důvodu nepřítomnosti mikrofonů, světel a zábavní pyrotechniky se ve své recenzi ovšem dostáváš do přímého rozporu s pozdější zmínkou o bombastických událostech, kterým jistá dávka ležérnosti možná sluší. Myslím, že je tomu přesně naopak. Ve Fra jsou lidé chtě nechtě nuceni k tomu, chovat se tiše, právě pro tu komorní atmosferu. A to je výzva ke zpomalení, zastavení se, jisté neupjatosti, ležérnosti, toleranci ke čtoucím, toleranci k nedokonalosti. Něčemu, co v běžném dni, plném shonu, nezažijí. Je pak samozřejmě otázka, jak se k tomu kdo postaví. Můžu vybavit ten prostor mikrofonem, zapojeným do komba, na kterém bude volume otočeno doprava, ale tím ten večer budu jen směřovat právě k tomu, na co jsou lidé zvyklí. Totiž že výkon umělce můžou hned pod pódiem hlasitě zhodnotit, případně přidat nějaké vtipné historky z práce.

Ono je to těžké, když za Tebou chodí lidé, ťukají na hodinky a ptají se kdy už to začne a z druhé strany na tebe mrká servírka, že ještě deset piv, tři kafe a pak už možná... 

a poslouchals? jen tak, abys byl informován. abys pak doma mohl usednout do křesla s klidem v duši a říct si: beseda sice nebyla, ale někteří sami a soukromě za autory přicházeli a povídali si. a pak spát spánkem spravedlivých.

Beseda nebyla. Všiml jsem si, že někteří sami a soukromě za autory přicházeli a povídali si.

nikde se nezmiňuješ o tom, zda po čtení proběhla beseda, něco jako v kunderově život je jinde. volná zábava? to bys měl napomínat, to je přece za tvým "poezie je dnes v prdeli". jo, kdyby tak někdo zorganizoval besedu.... no tak soudruzi, kurva!

avi

Unisex: No vidíš vlastně, teď mi to došlo, že to je blbost. Obsedantní porucha je psychopatická, ne psychotická. Opravím.

a2a2a: Díky, že jsi si dal nakonec práci, jedná se o podnětnou zpětnou vazbu.

Zmínil jsi, a stejně tak udělala Pomerančová, že úvod byl přizpůsoben tomu, že se jednalo vlastně o přátelské setkání spíše než o veřejnou kulturní akci a že tomu byla moderace prostě přizpůsobena. To je na jednu stranu pravda. Jaký má ale smysl přizpůsobovat se něčemu, co je evidentně nežádoucí vlastností akce? Vždyť kultura musí (obzvláště dnes) neustále expandovat k novým horizontům, novým lidem. Jestliže je laxní úvod znakem toho, že je na takovou maximu rezignováno, nebo jestli se čtení Totemu takovým cílům systematicky vyhýbají, to už je jedno.

Co se týče vyrušovatelů - zbytečné napětí vnesli už oni právě svým pozdním příchodem. Ale že je to především vina pořadatele, s tím souhlasím.

Jestliže jsem byl velmi tvrdý recenzent a nenechal jsem na čtení nit suchou, dělal jsem to především proto, že recenze takových akcí nebývají zvykem a je potřeba jít až na dno, chtít nemožné, aby byly vidět všechny případné nedostatky, kterými se může čtení vyznačovat. Označení fraška jsem zvolil především z důvodu, že čtení pokulhávalo i v aspektech, které jsou maličkostmi a které by šlo korigovat už promyšlenějším plánováním.

Myslím si, že čtení poezie by mohla mít mnohem vyšší úroveň, a že vnímání i obraznějších textů nemusí být horší než čtení, jako prostě spíš jiné. Tady už se ale dostáváme za hranice večera a jeho recenze.

Poznámka o volné zábavě je opravdu subjektivní a z určitého pohledu i nemístná. Tady za reflexi děkuju zatím skutečně nejvíc.

no, obsese a psychóza jsou dvě různý věci mimoni

Nebyl jsem na zmiňované akci přítomný a tedy nemohu posoudit, do jaké míry jsou kritické připomínky oprávněné. Považuji však za potřebné zaujat postoj, poněvadž ne vše, co navenek vypadá jako nepovedené či nedomyšlené, má své objektivní příčiny, které mohou výsledek (také nemusí) ukázat úplně jinak.

Na úvod chci napsat, že Mimoň svou úvahu napsal přehledně a čtivě a nemám pochybnost (a to mu slouží ke cti), že chtěl nabídnout zpětnou vazbu a sám o ni poctivě usiluje. Z hlediska obsahu mám však zato, že na dvou místech přestřelil a vystavil se tak podezření z jisté míry zaujatosti. Mám na mysli jak závěrečné dohady o způsobu volné zábavy, tak samotný název úvahy, kde se objevuje výraz "fraška" a název by měl objímat především obsah akce než jeho technické podmínky.

Z vlastní zkušenosti vím, že akce tohoto typu, zvláště pak, mají-li opakovaně stejné místo a stejné poslání, jsou navštěvovány převážně či bezmála výhradně stálými návštěvníky a mají tak časem spíše neformální, téměř domácí atmosféru, zvláště pak, jedná-li se o literáty a jejich příznivce. Z tohoto úhlu pohledu pak moderátor vnímá tyto skutečnosti, předpokládá obecnou informovanost posluchačů (jsou to často lidé, kteří jsou přáteli či příznivci vystupujících) a vědomě se netváří jako "vševědoucí". Jiným činitelem může být třeba i to, že sami vystupující nemají zájem sdělovat o sobě více informací a uvádějící rozhovory nemusí vnímat jako příjemné.  

Diskutabilní může být i výtka vůči vystupujícímu L. Zedníkovi, že se neohradil vůči rušivému jednání návštěvníka. Toto by měla být záležitost spíše pořadatelů, ačkoliv z praktického hlediska v dané chvíli je na zváženou, zda by jakákoliv reakce nebyla spíše kontraproduktivní, poněvadž by do prostoru mohla vnést zbytečné napětí. Sám L. Zedník se po mém soudu zachoval jako člověk, který neměl potřebu dávat najevo jinak než svou tvorbou, kdo je v dané chvíli „král.“

Mimoň oprávněně poukázal na potřebu slušného přednesu. Pokud jsem měl možnost sledovat akce tohoto typu, pak je to problém, který dominuje na všech. Dokonce si myslím, že i kvalitní přednes kvalitních veršů bohatých na metaforu klade na pozornost a schopnost vnímat nemalé nároky. Jestliže ve Fra zčásti tento úkol přejímají zkušenější recitátoři, pak to zaslouží  pochvalu.

A nakonec, buďme spravedliví. Mimoň z pohledu návštěvníka nabídl pořadatelům cenné postřehy a ty určitě mohou reflektovat pocity části posluchačů a v tomto ohledu jsou cenné. Stejně potřebné je však ocenit nezištnou a potřebnou práci organizátorů a to mělo zaznít v této Mimoňove reflexi spíše než slovo „fraška.“

Kamil Sikora: V čem vidíš to násilí?

unisex: Obsedantního psychotika. Ale jestli se ptáš, jak bych si představoval dobré čtení, tak s pódiem, zvukovou a světelnou technikou, dostatečně velkým prostorem, neagresivní živou hudbou a poutavou moderací. A s pečlivou přípravou předčítajícího, ať už autora či rétora.

StvN: Příště zkusím Jindřišskou věž, dík za nápad:-). a za pozitivní ohlas, zrovna od tebe bych to nebyl čekal

Koukam, ze se za poslednich asi pet let, co na cteni necodim, nic nezmenilo. Vzpominam na jedno ani nevim, kde to bylo, ktere bylo totalne zabite uz volbou prostoru, natoz pak ruznymi zvuky od baru, pres neumetelsky prednes, o obsahu nemluve. Presne, jak jsi popsal. V tomle je mi cteni prozy, napriklad v Jindrisske vezi, mnohem blizsi. 

Recenze je velmi dobre napsana. 

obsedantním psychotikem myslíš co?

Bravo! Dobrá práce

Pomerančová: Na dvou předchozích místech mluvím o "autorech Totemu a Písmáku".

Pojmenovávání příjmením po prvotním vyřčení je zcela běžný novinářský postup. Jde mi o to, aby to nebylo komunitní, uzavřené, příliš familiérní. Profesionalita vs. familiérnost je něco, čím se zabývá samotná recenze.

Delahaye: Díky!

Velmi dobrá recenze .. takhle má vypadat. Vyvážená, obsahující vlastní pohled i nadhled, čtivá.

T.

Aha. Tak to se moc nepovedlo :-)

Zpětná vazba od čtenáře - autor je slovo spíše pozitivně zabarvené. Je to někdo kdo tvoří. Někdo kdo umí. NIck je přezdívka. Někdo anonymní. Slovo netizen je neobvyklé, nepoužívá se běžně, musela jsem si ho vyhledat - to na něj soustřeďuje pozornost. Není to tak úctu vzbuzující slovo jako autor, je to něco jiného. (Mluvím teď o zabarvení slov, o významech za nimi). Tato slova nejsou synonyma.

Stejně tak - z hlediska stylistiky - působí na mě jako na čtenáře, pokud označuješ osoby jen příjmením, bez přívlastku, bez rozvinutí. Byl to záměr, chceš je zlehčovat, dát najevo neúctu, nebo je to další  Tvoje stylistika? :-)

Ale to nakonecnevadí.  Recenze je svižná, dobře se čte, je ostrá, čtení si krásně strhal -  že text působí zaujatě, to neva, aspoň není nudný :-) :-)

Pomerančová: Stylistika:-). Obojí jsou nicky i autoři. Nebylo v tom nic významotvorného.

Nic ve zlém, ale trochu mě zarazilo, proč  uživatele Písmáka nazýváš autory, zatímco uživatele Totemu netizeny a nicky - máš k tomu nějaký zvláštní důvod? Nebo jsi jen proti Totemu zaujatý? :-)

Pokud se týká recenze samotné - ano, Fra je malé a tentokrát praskalo ve švech - ale snad můžu přidat i pohled obyčejného  posluchače a návštěvníka, který se chodí do Fra především bavit  - mám celkovou atmosféru Fra stejně jako atmosféru těchto čtení ráda a chodím na ně právě proto pravidelně.

Aleš-Novák:  ano, jsi slavný, potvrzuji :-)