tenkrát

Krásné, je cítit vztah k přírodě. Konec úžasný...*

takže to zní skoro, jakože když něco zachytíš, uděláš z toho téměř vždycky kýč... ? nemyslím si, jen jsme už moc přesyceni a také podezřívaví a také (jejda a jak často) vidíme věci svýma očima a vnímáme tak, jak jsem nastavení... přitom se tolik ochuzujeme o více pohledů a pohledů jinak

..."skoro všechno co vytvořila lidská ruka"... uf to je hodně odvážné, co malíři - Zrzavý, Van Gogh, Monet - nebo řada kreativců, doporučuji navštívit server www.fler.cz, třeba autorské šperky z cínu, nebo kované věci.... naopak, myslím si, že lidské ruce umí zázraky, stejně tak dobře jako příroda... to jen lidská mysl umí být zvrácená, a hodně:) a vše si přeformulovává, jak se jí zrovna hodí

:)

já se ráda předávkovávám i šerednostmi, ono - jak jinak bych pak poznala a dokázala ocenit to krásné?

měj se bubáku, milo mi bylo...

To je otázka, jestli jsou západ a východ slunce kýč - já bych řekl, že samy o sobě spíš ne, protože je nevytvořila lidská ruka. Jejich fotografie nebo báseň o nich už ale kýčovité jsou v drtivé většině. Stejnětak dívčina stylizace do prsatého bimba je dílo lidských rukou, které lze udělat prakticky na kterémkoliv těle.

Ale souhlasím s tebou, že člověk má obecnou potřebu předávkovávat se krásou, nejenom uspokojovat. Jestli se předávkovává výtvory přírody (haha, dvojsmysl), tak to je ještě ta lepší varianta.

// tyhle rozhovory se mi líbí, budu sem muset chodit bubákovat častějc

věc názoru Maxi, už řada zdejších kritiků označila kýčem i tyhle věci, nicméně mockrát díky... jistě mě formuje každý názor a jsem za něj vděčná:)... znamená to nepřímo, že možná to psaní má smysl, že se někdo zastavil a zamyslel... už to je krása

ke kýči - použiji obligátní - i západ  či východ slunce je obrovský kýč, přesto ho každý toužíme vidět znova a znova (narozdíl od silikonové blondýny)

milý den:)

Za to "lhostejnou" asi bude moct starořečtina, kterou teď šrotím, tam je koncovka -ou mužského rodu :-).

Kýč ti klidně definuju: Je to dílo, které je soustředěno na krásu svých jednotlivých částí a ne celku (nejlépe ilustrovatelné na silikonové zmalované peroxidce, která rezignuje na výraz osobnosti, ale soustředí se na to, aby každá část jejího těla byla atraktivní). To je normální definice, kterou se učí studenti estetiky. Ve vztahu ke svým básním si to přeber podle svého nejlepšího ^_^.

Já nějak (velmi naivně, třeba mě to ještě přejde) věřím tomu, že kritika může zlepšovat autora i proti jeho vůli, a nejde mi jen o kultivaci autora, ale i čtenáře, takže tak...

Ještě poslední věc, nejlíp ti jdou takové ty globální pohledy na venkovskou scenérii, spíš krajiny než zátiší. Příklad je i tahle báseň.

tak zdar

Tak Maxi netuším zdali jsi žena nebo muž, neboť formulace "jsem dostal" v prvním odstavci čistě mužská, následována v druhém odstavci "mě nenechala lhostejnou"... jakožto ženu....

no, proč o tom, jsem v rozpacích, jak Tě oslovovovat... nýbrž řekněme, že jsi muž, v Tvém komentu převládá mužská interpretace

naprosto se vším s Tebou souhlasím, já jsem natolik neukázněná a svá, žádné ambice nemám, rozvíjet se nikterak v tomto literárním směru nechci a většina zdejších kritiku to již ví... že...

prostě jen beru, třeba tomu říkejme dar od boha, nebo jinak světsky, to, co ke mně přichází a posílám to dál... a je to pro mně terapie a úleva.. a navíc  pokud to někoho osloví, je to pro mně ohromné vyznamenání, něco jako pusa od maminky na dobrou noc

... a slovem kýč šermuje kdekdo, přitom ho ani nedokáže definovat... protože co je pro jednoho kýčem, pro druhého je jen noistalgií, ohlédnutím, vzpomínkou, na to, kdy ještě krásná slova měla náplň a nebyla jen zástěrkou pro zcela opačně orientované činy...

tak asi tak, děkuji za zastávku... a rozhodně za přečtení těch 30 děl, to musel být mazec, takhle najednou:)

No, tak že jsem dostal ty frčky, tak se teď můžu cítit důležitě při různých činnostech, například v dlouhém projíždění autorky, kterou jiní výběrují, zatímco já ji dlouhodobě ignuruji... :-)

Motivace zcela mrzká, ale výstup tak nějak snad pozitivní; zjistil jsem, že někdy před dvěma roky se mi něco od tebe i líbilo, byť s výhradami, a ač si stále myslím, že tvoje tvorba je z větší části prodchnutá kýčem, nemůžu popřít, že se v ní nacházejí perly... tvá tvorba vůbec je velmi různé kvality.

A tohle je první z těch asi třiceti (četl jsem 2010, začátek 2011, od půlky 2012 až do dneška), ze které mě přejel mráz po zádech, která mě nenechala lhostejnou.

Hlavně první polovina mi přišla geniální, ty kávová zrna místo očí, třeba, práce s rostlinami.

Opravdu HODNĚ bych zvážil, být tebou, ty obrázky v nadpisu - fungovalo by to bez nich mnohem líp. Působí vlepeně, přidávaně, básně by bez nich líp vynikly.

Tipa ale jednoznačně.

tip!

"ostrý hvizd

píšťalek dívčího výskotu"

*

krásné vzpomínky babičko, děkuji za ně:)

* ** ** *

jo, ...*

...*

*

Tady asi někdo hodně touží po jaru :o)

děkuji všem za návštěvu:)

*

**

Krásne..***

Překrásné:

polem se brodívala

stehýnka bělostná

lýtka z albastru...

vidím je po té zimě, vybělená, neopálená, v chlapecké  fantazii, kdy se jen trochu poodhrnuje život...očekávání nejen od lýtek a stehýnek.