Slávce

.....kamarádce jedna dlouho slibovaná....čtyřlístky sbírá neustále :o)

Když svět mi zadře do života třísku dělám si radost ze čtyřlístků Sbírám je, suším pro radost, vždyť štístek není nikdy dost Když zima přijde, do duše se vkrádá z té zeleně si duchnu spřádám Co zahřeje a krásně voní Naději mít a dýchat pro ni Obyčejností svět svůj sytím A rozkvétám. Jak ty, já „BYTÍM“ Těším se z ročních období Zaseju, mokřím, pohnojím A potom sklízím léta dřiny v radostech denních (řekla jsi mi) A já Ti věřím kamarádko Život jsou klíčky, seno, mláto a růže, vůně, vinohrady (vlastně to všechno dohromady) Jen nečas, zimy, zemětřesy to je co zahradníky děsí Však po noci - Zas rozednění a po dešti se louže změní v zrcadla nebes Parket z nich POJĎ půjdem tančit...........„VE SLUNCÍCH“

---