Vrtulník

Jo, dá se to přečíst. :-)
Ale ne. Je to zdařilá malůvka. 

Dievča z lesa, děkuji za návštěvu a ocenění.

Marcelko děkuji za stejné a nvíc komentář, který nelze popřít. Snad jen, že jsem hrál na vlastní strunu soucitu, protože si celý život, možná bláhově, namlouvám, že když je někdo pracovitý a zručný, má i šanci. Ale alkohol je nemoc a s vůlí je to stejné jako s imunitou. A řekl bych, že Vrtulník už o soucit nestál, to spíše my toužíme být samaritány. Děkuji.

Takových "Vrtulníků" nám na oddělení vozili nespočet.

Tak jsme je vykoupali, převlékli do čistého, nechali vyspat v čisté posteli...a ráno je propustili.

Jeden dokonce tvrdil, že přiletěl z Prahy na rogalu. Pak jsme mu prohlédli igelitový pytel ve kterém měl jen "své" věci. Posbíral po oddělení mobily ze stolků pacientů, peníze, radio, čokolády, sušenky...

Každý strůjcem svého osudu.

Napsané to je poutavě, trošku hraješ na strunu soucitu, ale to je v pořádku - jsou Vánoce. 

Milá Magdalene, děkuji za návštěvu, budu se snažit polepšit

Přikláním se k Vigan. Tuctová povídka jaké se píší stále dokola. Takových povídek je všude plno. Řeči a nic to neříká a pointu jsem marně hledala. V žádném případě bych ji nedoporučovala ani do Zlatého výběru a ani na povídku roku. 

Irenko, děkuji, hlavně i za komentář, který definuje přesně tuto autentickou postavu. Kdosi tu napsal, že by to chtělo víc, např. přímou řeč či že je to spíše námět na novelu, apod. Jistě, novela by to být klidně mohla, kdybych to uměl, ale já použiju názor dvojnásobné či dokonce trojnásobné držitelky Magnesia Litera za prózu, paní Radky Dennemarkové, která ji ohodnotila přibližně těmito slovy, když připomenula jednoho rakouského spisovatele. Řekla, že je to "Román jednoho dne." 

Ale je samozřejmě na čtenářích, co si myslí a jak ji vnímají. Nabízím sondu do duše, kde by se zdálo, že je jen na smém okraji bytosti, nabízím zkratku, která možná nabudí receptory vnímání a podobné příběhy z okolí. A možná také ne.

Povídka, ke které se občas vracím, vykresluje zcela uvěřitelně mentalitu hlavní postavy, živořící na okraji. Děj se odehrává v "kulisách" Vánoc, atmosféře nahrává společenství lidí azylového domu. Snad každý se tu aspoň na chvíli zamyslí nad smyslem svojí existence.

Recidivista s přezdívkou Vrtulník prožívá oprávněnou, byť chvilkovou hrdost, když jeden život náhodou skutečně zachrání. Na druhou stranu jej deptá nízké sebevědomí člověka, který už vše pro slabou vůli prohrál. Který "ví, kam patří". Touhu po rodině, po změně k lepšímu dobře maskovanou cynismem nedokáže realizovat.

Na malém prostoru je tak plasticky vyobrazen úspornými prostředky "jen" jeden osud postavičky z periferie společnosti, avšak za ním lze tušit velkou empatii, srdce a um autorův. 

Nějak jsem sem zabloudila...a koukám, že nejsem sama, kdo tohle tvoje starší dílo..(ale starší jen podle data napsání) objevil....ráda jsem četla.......konec si... s dovolením.... domyslím podle svého.....

Dagmaram a Lakrove, děkuji. Ten člověk žije, a ani se nedá jednoznačně říct, že by úplně rezignoval, spíše usiluje, aby to jeho místečko na slunci se ještě více nezúžilo.

Minulý čas, nasazený od začátku, dává tomu textu takový smutný nádech-- jako by z něj (textu) bylo znát, že je o někom, kdo už není.Syrové, opravdové, otevřený konec dává prostor k zamyšlení.

Možná mám dnes večer v sobě vzácný klid a možná se tohle vážně dobře četlo.

A proč zrovna tohle? Protože vrtulník :-)

Janičko,

mohlo by to tak být, ale forma, kterou jsem zvolil, má své opodstatnění ve sdělení, kde je naznačeno hned několik okruhů lidských problémů a spoléhám na čtenáře, že je vnímá a v této formě fungují spíše jako náznaky a je to tak dobře.  Nechci text rozmělňovat a vést čtenáře za ručičku, mířím na jeho vlastní asociace. To, co by se líbilo více tobě, je samozřejmě také možnost, nicméně konkrétně tuto povídku mám odzkoušenou ve veřejném čtení a fungovalo to, tedy podle reakcí posluchačů dostali či přijali vše, co jsem sdělit chtěl. Někdy méně znamená více. Dialogy by vyžadovaly další postavu či postavy, ale ty tam nejsou a být nemohou, protože by vzhledem k ambici vypíchnout více okruhů problémů byly prostě nadbytečné.

Mně by se líbilo, kdyby to byl teprve úvod nějaké delší povídky či novely... čte se to dobře, ale chtěla bych víc... nějaké dialogy, další postavy, víc děje... takhle jsi jen naznačil, že to všechno bys mohl čtenáři dát, kdybys chtěl... :-)

Vigan, tvá poznámka mne neurazila. Nemohla. Děkuji za přečtení i nabídnutou asociaci.

Některé příběhy jsou hold smutné, alespoň pro okolí. Je otázkou, jak to cítí člověk, který se dopracoval k filosofii "život dal, život vzal" ... Působivě napsané, prostým jazykem, který koresponduje s popisovaným prostředím. Ale promiň, nestojíš o hlubší kritiku a já ji ani neumím :-). Takže jen závěrem - moc hezké, lidské, těším se na další.

A. moc děkuju, cením si o to více, že nejsi v próze, ale i ve schopnosti posuzovat (a nyní mám na mysli tvé komentáře z dob tvého působení v redakci pod jinými díly) žádný diletant.

Tak to jsem si ráda přečetla po tom, co jsem to slyšela na živo :-)

Milý Zdendo, děkuji za pozornost i komentář.

Milý Jaroušku, děkuji za vnímavost, poněvadž ten závěr je skutečně pointou příběhu a pro mne zdejší publikace potvrzením mé skepse, jakoby nejen autor, ale i čtenář musel být poučený životem.

Vypadá to velmi autenticky, skoro jako zápis - ovšem chápavého a chápajícího pozorovatele, který toho o životě a lidech ví hodně. Po prvním čtení mi sice zdálo, že ten závěr je trochu do vytracena, až později jsem pochopil, že to byl záměr. V této miniatuře není ani slovo navíc  - a taky žádné nechybí. Od začátku to skoro kontinuelně směřuje ke smíření se a  zdánlivě poklidný konec tento záměr jen respektuje...

Lituji, že jsem toto dílko objevil až za třičtvrti roku. Jsem rád, že jsem ho objevil dnes.

Jezinko, upřímně jsi mně potěšila, už ze staré známosti. Děkuji.

Je to takové čisté. Moc to na mě zapůsobilo, přestože už nejsem zvnějšku podporována vánoční atmosférou :).

Zkrátka se dobře čteš, vždycky. *

Jiří, je to škoda, ale samozřejmě respektuji, že se nechceš zúčastnit. Přeji všechno nejlepší v novém roce.

Janina6

Děkuji za nabídku, ale nesouhlasím se zařazením.

sepotvkorunachstromu, moc děkuji, Vánoce jsou pro mne skutečně silné téma.

Ahoj, petr.ix by chtěl tuhle povídku nominovat do soutěže Povídka měsíce, souhlasíš s účastí?

..rád píšeš o Vánocích a já to ráda čtu:)

..už je po..tak aspoň šťastný nový rok:)

Skarabea, děkuji za názor.

chce to prinajmenšom zaujímavý štýl, aby "príbeh" aspoň trochu vynikol,  aj ten je už dosť tuctový

krásné vánoce Jirko!