Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMÁVACÍ RITUÁL
Autor
srozumeni
30 názorů
Mně jako klukovi mávávala babička na schodišti ctyřpatrového secesního domu, nakaždé podstě jsem se zastavil a koukl nahoru...vžycky tam byla až do konce...Teď už mi mává z trochu větší výšky.
Nepochopeny
25. 07. 2015Dokud je komu mávat, je to dobré. Já už se na to dívám jen z té pozice za oknem.
ať se drží máma...moje bude mít 94 a taky se drží, ovšem už to vypadá jinak :)
Promenlivynick
15. 07. 2015Já mávám furt. Dokonce na to máme rituál, zpoza rohu ještě dvakrát vykouknu a mávám.
Jsem li mávající zevnitř, mávám nejprve levou rukou. Pak mávám rukou pravou a nakonec mávám rukama oběma. To při třetím vykouknutí. Pak počkám 5 vteřin, jestli se nekoná vykouknutí čtvrté a odcházím si vařit kafe.
marcela.m.
15. 07. 2015ja si tak mávam so synom..fakt neklamem:)vždy ked ide preč ..tak si mávame:)
aleš-novák
15. 07. 2015a co mávání projížďějícímu vlaku? Taky vás ještě neopustilo? :o)
Kočkodan má pravdu! Jen mávej, ať si kdo chce co chce myslí. Jednou by totiž tě strašně mrzelo, že jsi nemávala. Vím, co říkám! ****
Evženie Brambůrková
14. 07. 2015To zahřeje u srdce. /T
blacksabbath
14. 07. 2015mě mávají ještě oba....taťka i mamka...pokaždé.....*/***
Tohle ani nemůže být trapné a....víš úplně jsem Vás viděl z okna mojí tramvaje kdesi ve Vršovicích, když zrovna projíždím a jak se znám zamávám Ti také...na cestu do Plzně.
Mávám a mávám všem..mávám i při psaní mailů, místo pozdravu často mávám. Převzala jsem to od jedné kamarádky, k terá mi dovolila její mávání používat i v mailech. Je to příjemné a důvěrné.
vůbec mi to nepřijde trapné,
možná si to sama svým myšlením zbytečně ztrapnuješ ...
přeji ať ten rituál můžeš opakovat ještě spousta dnů
sposta let
než to bude
naposled
a děkuji ráda jsem si to přečetla
A já mávám alespoň ptákům na obloze a v lese stromům, když už nemám jinak... mávání, mávání, smutek z duše odhání...
P.S. Dovolil jsem si poslat avíza všem, aby věděli... :)
Rozumím,mám to taky tak.Ve chvíli kdy se s mamkou loučím a dávám jí pusu je mi zase deset let a jakobych zase cítil vítr co mi fouká do díry v teplácích.Maminka naoko hudruje a přitom se vlastně usmívá.... A já se směju... i když už nejsem dávno malý kluk :-)
aleš-novák
14. 07. 2015nad máváním nelze jen tak mávnou rukou
ako tá moja :)
áno, len si zamávaj, kašli na lidi, kým máme komu, mávajme *