Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seblbka
Autor
agáta5
pokouším se o úsporný sdělení :)
~~30.6. Ježkovy voči, co budu dělat? Stojím u dveří a chci ho chytnout, obejmout, zadržet. Nechoď! Dveře stejně klapnou, jeho omluvný pohled zmizí a já sedím na schodě a opuštěně řvu do bot.
*
2.7 Furt mám zatažený žaluzie. Nechci nikoho vidět, nechci sebe vidět, nechci nic. Jo, vlastně jo, chci chcípnout! Jak mi to, sakra, mohl udělat? Ticho mě doráží, přehazuju přes hlavu deku a kňučím potichu nad posraným životem.
*
5.7. Musím se umejt, smrdím jako chlív. Převlíknu postel, ze skříně vytahuju jeho triko a znovu padám do peřiny. Čuchám ten hadr jako feťák, závislák, debilní debil…
*
6.7. Musím se najíst. Otvírám lednici. Je prázdná jako já. Do prdele! Koukám na přerostlý nehty. Přejedu s nima po lince. Trochu to zaskřípe.
*
7.7. Hajzl jeden. V černých brejlích vcházím do obchodu. Chleba, mlíko. To mi stačí...hajzl zpropadenej..., ještě nějakou ředkvičku a okurku… hm, možná jogurt…prodavačka mi něco říká, neudržím myšlenku, kejvu, platím a prchám. Hajzl, hajzl, hajzl!
*
10.7. Koukám do zrcadla. Hm…trochu barvy by neškodilo. Hajzl,hajzl!
*
15.7. Někdo zvoní…trochu se bojím… že prej co dělám (hovno,hovno,hovno). Přijde si pro zbytek věcí. Úhledně skládám trika, jedno zapřu.
*
16.7. Chce si povídat. O čem, proboha? Mlčím, nejsem hodna slov. Ježíši, nevytrhla jsem si ten chlup na krku!
*
20.7. Venku prší. Kupodivu mě to rozveseluje. Prší, prší! Nazouvám červený gumáky a vystrčím nohu ze dveří. Pak druhou.
*
22.7. Přestalo pršet. Otvírám dveře na zahradu. Stahuju ponožky a udělám první krok. Zem zastudí. Cejtím. Udělám druhej krok a zamířím do mokrý trávy. Cejtím!
*
30.7. Mažu si chleba máslem. Chutná mi. Mažu si další chleba. Píšu básničku. Muchlám básničku.
*
1.8. Tak co? Radka. Nic moc.
*
15.8. Vytahuju triko zpod polštáře. Otevírám odpadkovej koš. Ještě jednou si čuchnu.
*
20.8. Tak co? Máma. Dobrý.
*
25.8. Šlapu do kopce. Ještě kousek…, do příkopu plivu poslední zlou slinu. Ještě kousek.
*
1.9. Půjdeme na kafe? On! Nikdy v životě! Pouštím „Ulici“ a čumím do zdi.
*
3.9. Co děláš? On. Půjdeš na kafe? To určitě. Pouštím „Ulici“ a čumím do zdi.
*
10.9. Půjdeš na to kafe?
*
15.9. Jak žiješ? Denisa. Super.
*
30.10. Ježkovy voči, co budu dělat? Stojím u dveří a chci ho chytnout, obejmout, zadržet. Nechoď! Dveře stejně klapnou, jeho omluvný pohled zmizí a já tu sedím na schodě a opuštěně řvu do bot.
68 názorů
Pouštím Ulici a čumím do zdi ... :D smutno je mi, aguš. (tu Ulici si nepustím:)
Skvělé... taky jsem tu už před pár lety byla. Příjemný návrat. Díky, Phil a Bene, že jste sem posvítili, ráda jsem zavzpomínala na Agátu...
Ach. Phil... Máš taky návraty do minulosti. Tak jak i já to činím. A tento text je vskutku schvostný. Škoda jen... ŠKODA ŽE UŽ AGÁTA NENÍ MEZI NÁMI. Mávám Jí tam někde nahoru...
Klidně by mohla i pokračovat, parádní text.
Jasné, stručné, výstižné...potřebovala bych to byla najít v čítance ve svých cca 20? A vím o někom,kdo by si to měl přečíst teď. Když nad tím tak přemýšlím, popsala jsi jakýsi přírodní zakon. :-)
Růženko, to je taková sranda, jak si to člověk odbulí a je to pořád stejné :))
dneska bych asi nebulila pro nikoho... bulím si jen tak v sobě
děkuju za čtení... ale mám tu pár lepších věcí, tohle je spíš taková blbůstka pro pobavení zdejších lidí :))
Ruža z Moravy
03. 07. 2018Možná je to tím, že jsem to nikdy nezažila, ale brečet pro chlapa, který odejde bych asi neuměla. Jen když jsem byla tajně zamilovaná a "on" si mne nevšímal, to jsem do polštáře tichounce lkala.
Dobrý deníček, kdyby obsah nebyl tak smutný, líbil se mi.
Srandičky srandičky, že jo? Ty dostaneš 27 typů za dílo, já 5 za týden. Pak se mi div.
Morticio, dikes na čtení... jj, taková láska to je svinstvo :))) s člověkem zamává jako s párátkem.
Morticia Adams
22. 08. 2017HeHe, super se to čte,hůř žije. A nejlepší je poslední záznam, ten to zabil. *
jazatostojim, jj, přidej přidej, já se omlouvat nikomu nemíním, jsou to slova, která běžně lidi používají... přijde mi pokrytecký, když děláme, že neexistujou... ale ne že bych je vyhledávala, tohle jsem psala pro pobavení jako blbůstku i se všemi barvami života :)) dikes za kuk
jazatostojim
26. 05. 2017Řvát do bot se dá taky vyložit jako cedit slzy jako hrachy. A to už technicky možný je. K těm vulgalizmům bych možná přidal neco jako mimovolné "pardon", něco jako omluva útlicitům.
Opravdu moc dobré, nasmála jsem se. Je to takové surové, bez příkras. Stejně si vždycky každý pomyslí: "Hajzl." Nejvíc se mi líbí ... Otvírám lednici. Je prázdná jako já. ...
qíčalko, ty číslo jedno :)))))) cynik jsem nejspíš od narození, ale úspěšně jsem to tajila :))* vůbec jsem nevěděla, že jsi tenhle poklad přehlídla :)))))
Má to spád, pointu, takovou tu ze života, ale ač vlastně všední téma i oběhaná deníková forma, tak to má něco, co mě nutí chválit. Dobře se to čte a vyvolává to pocity - je to dobré zkrátka....*
to byla jen taková blbůstka pro zasmání... a někde uvnitř .. no, však to známe všichni
Černobílej život, to podstatné je tvar, barva je už jen doplněk. Takhle to vyniká. *
spíš mě potěšila forma, "cizího" bulváru z upřímné a ohlodané mysli je věru málo a čte se dobře, málokdo dá kosti ven
:) dikes za čtení ... tahle blbka má docela úspěch... jj, cizí trápení potěší co? :))))
...opuštěně řvu do bot... je třešnička na dortu, místo patosu sebeironie a nadhled, paráda!
No vidiíš, agáto, pod tento tvoj úžasný ........ neviem, čo to je, som napísal vyjadrenie pred dvomi týždňami, a nič tu nie je. V každom prípade, žeriem takýto prístup k literatúre! Mňam!!! To je ono. Iba podstatné, lebo všetko okolo je omáčka x-krát videná v televízii. Mnoho autorov si to neuvedomuje, že skrátka opisujú veci všetkým notoricky známe, a tak sú nudní.
dikesík :)
avíza ti říkají, že odpovídám na tvý komentáře... něco tam sakra bejt musí :)))
Jemine, to je nádherné! Povedala si tam viac, ako je v románoch (ja neviem, ešte aj dnes sú takí, čo píšu romány - absurdné!) TOTO je štýl, ktorý zbožňujem. Navyše aj vybrané iba to podstatné, a je to bohovsky úprimné. V zákulisí vtipálkovská sebeirónia.
Tá Ulica, to áno - patetická skladba, má silnú atmosféru.
Svojho času mi žena povedala, z ničoho nič, bez nádeje na diskusiu, že keď jej nedovolím robiť profi matku (deti z domova), tak svojho syna v živote neuvidím. Potom som 24 hodín nejedol a neskôr tiež prakticky nič, lebo "život je posraný".
Mimo toho: Mám pocit, že mi neprichádzajú tvoje správy. Mám avíza, ale nič tam nie je.
díky, no nevím, jestli důležitá věc, ale bavilo mě to napsat, to jo :))))
ledove-zahrady
14. 03. 2016Mně se to líbí, je to takové hodně expresivní (nebo jak to říct) a to mám ráda. Co slovo, to důležitá věc.
tak to mě moc potěšilo... člověk rád vidí na monitoru lidi, který jsou ve stejný skupině :)
tak mně to bavilo, líbila se mi ta kusá forma a přesto vypovídající vše o podstatě toho smutného období, černý humor, kterým je to prokládáno, můj šálek *
Jo tak, tak to jo :-) Navíc to může přinést i zajímavé změny vědomí a výlety do neznáma, neboť při řvaní je nutné se intensivně nadechovat... a u bot... :-P
sedni si na zem v chodbě u botníku, pak se předkloň blíž k botám ... a řvi, co to dá - to je řvaní do bot :)))))
Hlavně by mne zajímalo, jak se řve do bot, technicky si to nedokážu představit :-)
Povedlo se. Vzdychání typu "milý deníčku" fakt nemusím, ale když se to napíše takhle... tak mě to vlastně baví :-)
:)