Podzimní ráno

Rozhodně jsem se ani trochu nekroutil a nesbíral odvahu, zda si mám toto dílko po čtyřech letech znovu přečíst. Zase jsem si ověřil, že moje tehdejší chování nebyl žádný hlasovací úlet. (mrk)

Jirko, děkuji... sama ji mám ráda "víc" než ty, které jsem publikovala neanonymně. Těch úspěšných v soutěži pod nickem Báseň roku si cením, protože hodnocení a kritiky nebyly ovlivněny přátelskými vazbami.

Děkuji za návrat v čase!

Po čase znovu čtu, oproti původnímu komentáři mi slůvko ...odvahu... vůbec nepřekáží, naopak je plně funkční. Naopak dnes mi překáží jako dopovídající "tváří v tvář", protože je vše řečeno slůvkem ...jen... ranní čaj. Ale moc hezká báseň. 

Díky, moc potěšilo, Bene...

Hlas.

Já za to nemůžu, prostě je "jako živá".  A tolik, tolik uvěřitelná.   :)

Dávám hlas.

hlas

Hlas

Druhá strofa je moc hezká.

Fouraix, kritika je oním "blafováním", které je v této soutěži povoleno, aby autor nebyl zřejmý na první pohled.

podle vyhlášení je autor Gora

to si jako sama dala kritiku "Tady oceňuji hlavně druhou strofu a atmosféru... podobné obrázky vídám teď i u nás, hrdličky a tak..." nebo je to ve vyhlášení blbě? :-)

Anebo ještě gora je varianta:)

Jinak uděluji po velkém váhání jediný tip. 

Tipuju, že autorkou je Phyloginy.  Zdravím a přeji hezký večer:)

Docela příjemné, uvolněné, civilní, snad, ale jen trošičku mám subjektivní dojem, že ten závěrečný přechod - poslední verše trochu vybuchují, ačkoliv svou pointou mi velmi sedí. Asi se mi zdá to slovo ...odvahu... příliš burcujísí k té v dobrém slova smyslu nevzrušivé přítomnosti.

Dámy, díky za diskusi, ještě na ni a hlasování zbývá pár hodin :-)

(Vracím se k ní hodně a kritické myšlenky nejsem s to sumírovat, což je u mě jev obvyklý. Jsem ráda, že se tu pod ní tolik povídá.)

Přijde mi zvláštní, zvláštně napsaná. Většina veršů je fikaně vychytaných - ale máš tam i obraty a slovní spojení, přes která prostě neproskáču bez ztráty iluzí:) Nelíbí se mi tváří v tvář a úvozovky, bo mě to nikam nevede, a pak perlový náhrdelník z hrdliček ... mám nějakou chabou imaginaci, poslední dobou, asi:) Pukající pámelník představu vyvolal, jen nevím, jestli je to ta správná ... :)          Zbytek ovšem pro mě dokonalý!

Mne dosud neznámá autorská osobo, jen se nestyď a vykvikni radostí, máš k tomu přece důvod – stáváš se příjemcem mého hlasovacího tipu. (úsměv)

Začíná suprově, říkám si. Ale v druhé sloce mi přebývají hrdličky a pámelník. Stačil mi mi verš s rukavicemi, otázka, závěr. Ale vše je věc vkusu. Rozhodně zaujalo. 

Báseň o zbieraní odvahy k zimovaniu sa mi páči

a prajem, aby bolo príjemne teplo

táto básnička je živá ako "kulička pámelníku tesne před puknutím"

příjemná :)

Líbí se mi krásné drobnosti, například začátek, jak se kroutí slanina na vidličce, čaj tváří v tvář, kuličky pámelníku před puknutím, i závěr je moc hezký.

Ale tohle se mi hodně líbí! Pěkně vykreslená nálada v celé básni. 

Zvlášť druhá se mi líbí.

nejde mi jinak, než přidat dílo k oblíbeným

Přide mi to jako kvalitní vyslovení se o výseči času, který je náhle oddělen prvním mrazíkem od léta.

Když kouknu na aspekt mimo počasí, tedy na vztahovou rovinu, dedukuji tady cosi jako sbírání sil k překonání toho, co možná přijde, když se ochladí. Báseň mi přijde naditá tak, že pustit se dál do rozboru toho, co vyvolává, je na esej.

Každopádně Tip. 

Tady oceňuji hlavně druhou strofu a atmosféru... podobné obrázky vídám teď i u nás, hrdličky a tak...

Tahle básnička mě něčím uchvacuje, i když přesně nevím čím. Takové mám nejradši, protože to tak má podle mého být,