PRÓZA ROKU 2019 - VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

 

1. Mrzuté dítě - leden - příběh mě zajímá hlavně proto, že mohu srovnat, jak se žilo tehdy a jak prožívám dětství já

 

2. Ponorka - srpen - dobře zachycená nálada v rodině, kde se dějí dětem i rodičům náročné situace.

 

3. O paměti a černé vodě - květen - napínavý příběh se smutným koncem mě hodně zaujal.

 

1. Náčelník - říjen

Text je podle mého nejlépe vystavěný jako klasická povídka, měl vtip, trošku tajemna a lehkost.

2. Steve Buscemi - září

I tato próza má podobu klasické povídky, v podstatě se mi líbila stejně, jako říjnová, ale přece jen něco ve mně převážilo misku vah k Náčelníkovi.

3. Špek - prosinec

Milý, lidský, hřejivý text, který mě bavilo číst.

Pokud jde o ostatní texty, jsou většinou slušně napsány, ale nebavilo mě je číst. To je sice můj problém, ale když texty hodnotím já, stává se z mého problému podstatné hledisko. Nicméně musím konstatovat, že v této soutěži nebyl slabý text. Ostatně jsou to vítězné prózy.

JEŠTĚ TŘI DNY JE MOŽNOST HLASOVAT V SOUTĚŽI PRÓZA ROKU 2019! 

Dle předběžného sčítání bodů máme v tuto chvíli dvě první místa. Nenajdou se ještě nějací další hlasující, kteří by tento stav změnili? :-)

1) O paměti a černé vodě

2) Kluďák

3) Ponorka

stručné komenty pod jednotlivými texty.

líbil se mi hodně i Dar a Špek, Bosenské polarity je dobře zvládnutá reportáž, Žízeň má atmosféru... nesnadné rozhodování.

 

PRODLUŽUJEME TERMÍN HLASOVÁNÍ!!!

Procházím názvy soutěních děl, která se dostala do ročního kola, zastavuji se u těch, která mi nejvíc utkvěla v paměti, a z toho vychází následující pořadí:

1. Ponorka (srpen) za počáteční nadšení vystřídané jakousi bezvýchodnou pomíjivostí.

2. Náčelník (říjen) za atmosféru, která z toho na mě opakovaně dýchla.

3. O paměti a černé vodě (květen) za mrazivou akčnost, nesenou tím zpočátku nenápadným příběhem.

Tohle je dobrý rok, velmi hodně se mi líbila asi polovina povídek. O to je těžší rozhodování. Nicméně:

1. Steve Buscemi - trochu pomalý rozjezd, pak mě to chytlo. Jedna z nejlepších povídek od Bohouše za poslední roky.

2. Ponorka. Uvízla mi v paměti až dodnes, líbí se mi, jak je celý příběh vystavěný, jak lehce přechází mezi dvěma časovými rovinami, i to, o čem vypráví.

3. O paměti a černé vodě - Výborná scéna potápění se v kostele, ty popisy vody a plavání jsou neuvěřitelně plastické, vtáhlo mě to, jen ty prostřihy do minulosti mi přišly slabší.

Ale líbilo se mi ještě několik dalších povídky a byl jsem hodně na vážkách, jak je všechny seřadit: Kluďák, Bosenské polarity, Promiň, tati, Červená zelená. 

 

1. Špek- prosinec

2. Kluďák- únor

3. Promiň, tati-duben

Komentáře pod díly. Okomentoval jsem všechny povídky, co se zúčastnily.

Další texty, co mě zaujaly bylo Mrzuté dítě, Červená zelená a Ponorka. Nebylo to lehké rozhodování.

 

1. Dar

Profesionálně napsané. Zajímavá postava mrtvé holky, tajemná krabice, téma. Prolínání snových pasáží s realitou.

 

2. O paměti a černé vodě

 

Skvělé, propracované, nostalgické, snové. Oceňuji vracející se motiv "jako by si pamatoval". Úžasné jsou věty "přísahala, že když do té louže hodila kámen, tiše to zazvonilo" a "štěstí přece nemusí trvat věčnost."

3. Červená zelená

Psychologicky propracované. Češtinářskému zpracování a stavbě textu není příliš co vytknout. Skvělé dialogy a vnitřní monolog vypravěčky.

1. Kluďák - únor

2. Bosenské polarity - březen

3. Žízeň rána - září a)

Krátký komentář pod jednotlivými díly.

1. O paměti a černé vodě - květen

Krásně zpracované prolínání představ a reality

2. Kluďák - únor

Citlivě popsané téma stáří

3. Ponorlka - srpen

Opět prolínání, tentokrát hry a reality, dokáže čtenáře zaujmout